Začněme letošním „kulatým“ výročím Českého plynárenského svazu. Můžete se stručně vrátit k historii ČPS?

Ano, naše historie je skutečně bohatá, vždyť Plynárenské sdružení československé (náš předchůdce) bylo založeno již 8 měsíců po vzniku samostatného Československa. Přitom samotná historie plynárenství v českých zemích sahá do roku 1847, kdy byla do provozu uvedena první plynárna. První světová válka byla těžkou zkouškou, ale následující století bylo pro nás velmi úspěšné. Zemní plyn jako ekologické palivo se etabloval jako nedílná součást energetického mixu (v energetických jednotkách se u nás spotřebuje více plynu než elektrické energie) a jeho význam nejen v energetice bude narůstat. Velký potenciál má zemní plyn a biometan, ať již ve formě stlačené (CNG) nebo zkapalněné (LNG) pro dopravu.

Na jarním sympoziu o zemním plynu padla slova, že v loňském roce byl zaznamenán největší nárůst importu. Jak se v budoucnu bude vyvíjet podíl CNG/LNG?

V současnosti jezdí po českých silnicích již více než 23 000 vozidel na CNG, z toho 1370 autobusů, což je v porovnání s rokem 2017 nárůst o 26 procent. Důvodem je nejen ekologické hledisko, ale především ekonomická výhodnost a dobře rozvinutá infrastruktura plnicích stanic. S ohledem na naše závazky v oblasti snižování emisí a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a především pokročilých biopaliv bude význam plynu (zemního i biometanu) v dopravě nadále narůstat. V podobě CNG v rámci osobní dopravy, segmentu lehkých užitkových vozidel i lehčí nákladní dopravy a v segmentu těžké nákladní dopravy pak považujeme za vůbec nejvýhodnější řešení LNG. Konkrétně počítáme v základní variantě s tím, že sektor osobních automobilů, lehkých užitkových vozidel a autobusů se do roku 2030 zhruba zdvojnásobí, a velký růstový potenciál vkládáme hlavně do LNG, ale je potřeba, aby nám stát pomohl – úlevami v silniční dani pro vozidla nad 12 tun, osvobozením od platby části mýtného, investičními podporami pro pořizování vozidel apod.

Počítá se i s rozšířením zemního plynu nejen v dopravě, ale např. i jako náhrady „jádra“ při výrobě elektřiny. Bude dostatek plynu i pro příští generace?

V českých podmínkách by plyn neměl nahrazovat jadernou energetiku, protože jde o nízkoemisní zdroj, ale především uhlí, které bude z hlediska emisních omezení dlouhodobě nevyhovující a kvůli rostoucí ceně emisních povolenek i neekonomický zdroj. Zemní plyn není typický zdroj základního zatížení, ale bude ve výrobě elektřiny poskytovat velmi důležitou flexibilitu a sloužit jako záložní zdroj. Zásoby zemního plynu jsou minimálně na 200 let. Navíc jsou tyto zásoby geograficky dobře diverzifikovány a v současné době existuje velmi robustní globální trh se zemním plynem. Především díky LNG technologiím není problém přivést poměrně rychle plyn odkudkoliv. Česká republika samotná, i když je vnitrozemský stát, disponuje vysoce rozvinutou infrastrukturou a je přímo napojena na všechny velké trhy s plynem v Evropě. Takže se zákazníci rozhodně nemusí nedostatku plynu obávat.