Ve vašem vystoupení na konferenci „Kamiony bez řidičů, doprava bez dopravců?“ jste se věnoval sdílení vozidel, které by mohlo kupř. zvýšit povědomí elektromobility. Jsou již známy výsledky působení carsharingu na zájem o elektrická vozidla?

Sdílená doprava nyní zažívá obrovskou expanzi především díky rozvoji informačních technologií – cca posledních 10 let. Známé jsou především platformy Blablacar nebo UBER. Bude také velmi zajímavé sledovat, kterým směrem se nabídka sdílených služeb bude ubírat a jak se s nimi společnost vypořádá. V mnoha ohledech sdílená ekonomika může konkurovat již stávajícím službám (např. taxi), v některých případech je požadována její silná regulace, to se asi nejvíce týká služby UBER. V tomto případě je zjevné, že oblast taxislužby projde změnou, kterou regulace ze strany měst nebo státu pouze oddálí, ale nezastaví. To se může odrazit i ve využití elektromobilů, které jsou zatím pro drtivou většinu obyvatel České republiky cenově nedostupné. Obě technologie (carsharing a elektromobilita) mají nepochybně potenciál a jejich kombinace může znamenat významnou synergii. Nicméně především u elektromobilů jsem velice opatrný, zda to jednou bude tento způsob pohonu, který nahradí produkty z fosilních paliv. Elektromobilní carsharing nicméně už teď nabízejí společnosti Car4Way nebo Re.volt a je velká otázka, jak velký úspěch tyto služby budou mít. Sdílená ekonomika ale může zefektivnit i nákladní dopravu a vést k vyššímu vytížení vozidel, dnes se prosazují zajímavé aplikace, jejichž cílem je celý proces od podání objednávky až po dodání zboží maximálně automatizovat a využít pro menší přepravy volný ložní prostor. Z těchto aplikací lze jmenovat např. Cargomatic, Convoy, v českém prostředí třeba zajímavý start-up ShipVio.

Dnes se na všech úrovních velmi často diskutuje i o samořiditelných vozidlech. Domníváte se, že patří rovněž mezi reálné projekty budoucnosti? Kdy se podle Vás objeví první autonomní vozidla v reálném provozu a co nejvíce brání podle vás jejich zavedení?

Určitě jsou to projekty budoucnosti, otázkou je, jak vzdálené? Je nutné říct, že auta s určitým stupněm autonomie jezdí, mediálně známé jsou například díky nehodám, které způsobily, v některých městech byly zkoušeny malé autonomní autobusy. Nicméně je toho ještě spousta, co se musí stát, abychom se s nimi mohli běžně potkávat. Technologie se musí ještě více zdokonalit, musí se přizpůsobit příslušná legislativa a samozřejmě nejde o levnou záležitost. V nákladní dopravě se už začíná zkoušet tzv. platooning, tedy koordinovaná jízda kamionů v konvoji. Stále ale platí - a legislativně to ani jinak není možné – že ve vozidlech musí být přítomen řidič, který je kdykoli schopen do jízdy dopravního prostředku zasáhnout. Doba, kdy se s autonomními vozy budeme běžně potkávat, je tak ještě daleko. Odhady mluví o 10 – 20 letech. Ve vzdálenější budoucnosti pak možná není úplná scifi, že se všechny technologie propojí a mobilita ve městech bude zajištěna autonomními, sdílenými a alespoň lokálně bezemisními dopravními prostředky.