SUPERSINGLY - DLOUHÁ CESTA K PROSAZENÍ

Vývoj tzv. supersinglů – zvlášť širokých pneumatik nahrazujících u nákladních aut tzv. dvoumontáž – je velkou technickou výzvou pro inženýry, ale jejich prosazení na trhu je velmi zdlouhavý proces: od vývoje výrobku přes zavedení do výroby až k...

Vývoj tzv. supersinglů – zvlášť širokých pneumatik nahrazujících u nákladních aut tzv. dvoumontáž – je velkou technickou výzvou pro inženýry, ale jejich prosazení na trhu je velmi zdlouhavý proces: od vývoje výrobku přes zavedení do výroby až k dobře načasovanému uvedení na trh a prosazení na něm. To na tento výrobek teprve čeká.

Předpoklad, že stačí použít postupy osvědčené u výroby jiných pneumatik, u supersinglů rozhodně neplatí. Dokonce se ukázal jako mylný i záměr použít pro jejich výrobu směsi uplatněné při produkci běhounů pro běžné nákladní pneumatiky. Mimo jiné také proto se dnes hodně diskutuje o proběhu supersinglů. O první generaci těchto produktů – bez rozdílu výrobce – se dá říci, že jejich kilometrový výkon je minimálně zhruba o deset procent menší než u běžných nákladních pneumatik. To se ovšem těžko dá spotřebiteli předkládat jako pokrok.

Přitom se ovšem musí rozlišovat mezi dvojím uplatněním supersinglů na osách nákladních vozů. V prvním případě jde o použití na přívěsech a návěsech, kde nízkoprofilové pneumatiky umožňují snížit výšku nákladní plošiny a podstatně tak zvýšit objem nákladu. V druhém případě jde o montáž na poháněné zadní nápravy silných tahačů, kde se jinak běžně používá dvoumontáž. Superširoké pneumatiky, do jejichž vývoje investovali výrobci velké prostředky, prokazují své přednosti totiž především v dálkovém provozu. Problémem výrobců je, že někteří z nemnoha přepravců, kteří již supersingly na svých tahačích používají, je nenasazují pouze do dálkového, ale do smíšeného provozu. Pak se ovšem přednosti supersinglů těžko prokazují.

Bez partnerů to nejde
Pro oba výrobce, kteří se v případě supersinglů vydali na dosud nezoraná pole – Michelin a Bridgestone – bylo nemožné, aby nový produkt vyvíjeli sami – museli si najít partnery. V první řadě šlo o výrobce tahačů či podvalníků, kteří by chtěli použít supersingly na svých vozidlech. Dále bylo nutné najít výrobce kol, který by byl ochoten investovat do potřebných nástrojů pro výrobu speciálních ráfků. Dalšími partnery byli výrobci brzd nebo systémů kontroly tlaku v pneumatikách, či pérování. V případě externího dodavatele zadních náprav by byl povolán ke spolupráci i on. Vývoj nových extrémních pneumatik byl tedy prací jen pro dobré týmové hráče.

Vývojoví pracovníci Michelinu a Bridgestone také prokázali, že dokážou být trpěliví: Do dneška jezdí po evropských silnicích jen něco přes tisíc nákladních vozů se supersingly na hnacích nápravách, a to od uvedení prvního takového vozu na trh uplynuly již více než dva roky (s výjimkou Michelinu X One pro autobusy, který byl dán do prodeje již o rok dříve). Jde tedy o velmi komplexní tématiku, která se však zatím týká jen asi dvou tisíc pneumatik, jež jsou nyní v Evropě v provozu.

Celý článek si přečtěte v listopadovém vydání Truck & Business