Muž, který nakreslil Magnum

Hervé Bertrand se narodil v roce 1966 v Paříži a dětská léta strávil v Jižní Americe. Jeho zájem o umění a design prý vzbudila filmová adaptace knihy Ayn Randové „The Fountainhead“ (Zdroj), v níž si Gary Cooper zahrál roli architekta. Tento zážitek...

Hervé Bertrand se narodil v roce 1966 v Paříži a dětská léta strávil v Jižní Americe. Jeho zájem o umění a design prý vzbudila filmová adaptace knihy Ayn Randové „The Fountainhead“ (Zdroj), v níž si Gary Cooper zahrál roli architekta. Tento zážitek odstartoval budoucí kariéru dnešního hlavního designéra Renault Trucks. Absolvoval Univerzitu umění a designu v Helsinkách. Pracoval pro řadu známých společností, např. Hyundai v Koreji nebo Human Factors v New Yorku. V Evropě působil v týmu známého designéra Seymoura Powella a podílel se na vývoji celé řady produktů od automobilových součástek až po předměty masové spotřeby. U Renault Trucks působí čtyři roky v čele mladého, dynamického týmu.

Jaké školy absolvuje šéfnávrhář Renault Trucks?
Nejdříve jsem absolvoval doma ve Francii školu dekorativního umění. Protože se mi chtělo cestovat, odjel jsem do Milána, kde jsem navštěvoval polytechnický institut, Politecnico di Milano. Další vzdělání jsem získával v Helsinkách na Univerzitě designu a umění, což pro mě byla fantastická příležitost pracovat s takovými vyhlášenými designéry, jako Hannu Kahunen ze slavného studia Creadesign nebo Antti Nurmesmiemi. Já jsem se chtěl stát designérem už od svých chlapeckých let. Vždy jsem obdivoval hezké a praktické věci a přál jsem si je navrhovat, přičemž můj zájem se neomezoval jenom na automobily. Na mé současné práci mě fascinuje především to, že se nacházíme někde mezi klasickým strojírenstvím a nejvyspělejší technologií a musíme tudíž brát v úvahu názory dvou vyhraněných skupin lidí, tj. strojařů a pak těch hi-tech oborů. A to není pokaždé jednoduché. Musíme být schopni obě skupiny spojovat a současné být svébytní, odolní vůči jejich emocím. Dávat tvar věcem v době, kdy je všechno tak unifikované, jednotvárné, stejné, to je nesmírně vzrušující práce.

Slyšeli jsme zde o tom, jakou cestu Renault Magnum ušel za posledních patnáct a více let. Jak to vnímáte vy z designérského úhlu pohledu?
Je to podobné jako ve vašem oboru, i vy jste prodělali ten velký technologický skok od tužky a papíru, přes mechanické a elektrické psací stoje až k dnešním superlehkým notebookům. A to mluvím jen o jednom z mnoha aspektů. Také pro mé předchůdce byla práce na novém trucku v roce 1990 či dokonce v roce 1984, kdy Marcello Gandini nakreslil první skeče Renaultu Magnum, úplně jiná než nyní. Před patnácti lety převládalo klasické technické kreslení, stovky a tisíce výkresů, které vznikaly na rýsovacím prkně. Dnes se samozřejmě neobejdeme bez počítačů, moderních 3D softwarů a spousty příslušenství, které je napojeno na computery. Poměrně velký zvrat však přinesly méně známé věci, např. používání modelářské hlíny industrial clay, která se používá téměř výlučně v automobilovém designu. Modelování není v automobilovém designu nic nového a používalo se již ve 30. letech minulého století. Clay nám však umožňuje měnit tvary mnohem rychleji a hlavně – pomocí měřicích přístrojů snímat všechny důležité body a přenášet je do počítače. Tím se neuvěřitelně zvýšila produktivita práce a my máme nyní více času naslouchat názorům řidičů a lidi jako jste vy, novinářů. Když si někde přečteme článek, který něco kritizuje, bereme to velmi vážně, protože ve většině případů je to dobře míněná a oprávněná kritika. Naše práce je tak jako všude jinde o kompromisech. My víme, že něco lze vyrobit lépe, dokonaleji, také bychom rádi měnili platformu každé dva roky, ale také víme, že by to nikdo nezaplatil. Takže když to shrnu, změny se týkají nejenom technické oblasti, ale jsme také v těsnějším kontaktu se zákazníkem a jeho názory se snažíme integrovat do naší práce.

Celý rozhovor si přečtěte v zářijovém vydání časopisu Truck & business.