Incoterms a přepravní vztahy

Jedním z neproblémovější vztahů, který se v přepravně–obchodní praxi vyskytuje je vztah mezi dodacími podmínkami nazývanými INCOTERMS a zasílatelskými smlouvami, tedy smlouvami, které řeší dodání obchodovaného zboží obchodnímu...

Jedním z neproblémovější vztahů, který se v přepravně–obchodní praxi vyskytuje je vztah mezi dodacími podmínkami nazývanými INCOTERMS a zasílatelskými smlouvami, tedy smlouvami, které řeší dodání obchodovaného zboží obchodnímu partnerovi.

Zajištění přepravních služeb vychází především z podmínek kupní smlouvy pro konkrétní obchodované hmotné zboží, které má být následně přepravováno. V kupní smlouvě jsou z hlediska přepravních služeb a vztahů nejvýznamnějšími ustanoveními tzv. dodací podmínky (někdy také dodací parity). Ty jsou upraveny v souboru dodacích podmínek tzv. International Commercial Terms – INCOTERMS.
Z úzce přepravního pohledu jde o vztahy mezi dvěma přepravci. Nejde tedy o vztah mezi přepravcem a dopravcem (event. zasílatelem). Zde je třeba zdůraznit, že INCOTERMS zásadně neupravují vztahy, které jsou předmětem přepravní smlouvy.
Smlouva vždy upravuje vztah mezi dopravcem a přepravcem/odesílatelem.INCOTERMS upravují pouze vztahy mezi prodávajícím a kupujícím.

Kdo platí přepravu a nese rizika?
Mezi prodávajícím a kupujícím určují dodací podmínky INCOTERMS rozsah a přechod přepravních nákladů, rizik a dokumentů. Určují tedy, do jakého okamžiku (místa) nese rizika a náklady na dodání zboží prodávající a kde přesně tato rizika a náklady přecházejí na kupujícího. Dodací podmínky INCOTERMS nikdy neupravují přechod vlastnictví k obchodovanému zboží. Ten je zpravidla určen platebními podmínkami.
Platební podmínky INCOTERMS se dělí na univerzálně použitelné, které lze použít bez ohledu na obor dopravy. Druhým typem jsou podmínky použitelné jen pro vodní přepravu. INCOTERMS představují pravidla/standardy s celosvětově jednotným výkladem. Pro jejich použití postačí, když smluvní strany uvedou v kupní smlouvě (objednávce) mezinárodně používanou zkratku konkrétní zvolené dodací podmínky a přesně specifikují konkrétní místo dodání. Z těchto dvou údajů je pak zřejmé vše. Kam má být zboží dodáno, kdo a jak zajistí, kdo uhradí přepravu, ale např. i to, kdo a jak eventuálně uhradí možné škody. Dodací podmínky, z nichž jsou odvozené přepravní vztahy, jsou zcela zásadní. To platí jak pro prodávajícího, tak pro kupujícího. Konkrétní dodací doložka, která je obsažena v kupní smlouvě, určuje přesný podíl prodávajícího a kupujícího na části přepravních služeb zajišťované každým z nich. Určuje tedy, do jaké míry a především také jak konkrétně se ten který z nich podílí na daných přepravních operacích. Prodávající i kupující zajišťují konkrétní část přepravních služeb, která je určena zvolenou dodací doložkou. Tyto služby musí buď předat k provedení přímo jim zvoleným dopravcům, anebo je mohou nechat obstarat prostřednictvím jimi zvolených zasilatelů. Rozsah, kvalita a cena přepravních služeb, které zobchodoval prodávající nebo kupující, každému z nich dává možnost získání přímé či komparativní výhody vyplývající z možnosti efektivnějšího zajištění přepravních služeb.

Synergický efekt
Podaří-li se uzavřít obchod , tedy kupní smlouvu s dodací doložkou, ve které konkrétní přepravce (prodávající nebo kupující) získá větší rozsah podílu na zajištění přepravních služeb než jeho obchodní partner, může to v řadě obchodních případů rozhodnout o efektivnosti celé obchodní operace. Synergický efekt vyplývající ze současného obchodu hmotným i nehmotným zbožím (přepravními službami) je zde jasný. Smluvní vztahy vznikající během zajišťování (tj. provádění nebo obstarávání) přepravy mezi dopravcem nebo zasílatelem (na straně jedné) a přepravcem (na straně druhé) se zpravidla označují jako přepravně-právní vztahy. V přepravně-právním zajištění obchodních operací to zahrnuje jak obstarání, tak i provedení služeb obsahujících samotné přemístění zásilek (zboží, nákladů) v prostoru a čase. Součástí těchto operací jsou rovněž dopravní služby, ale i další služby s tímto procesem spojené jako například nakládka, vykládka, balení, skladování, celní odbavení, pojištění atd. Proto je do celkového přepravně-právního zajištění přepravy jako celku zahrnováno i zasílatelské neboli spediční zajištění přepravy, které si rovněž zaslouží patřičnou pozornost. Vlastní realizaci přepravy musí vždy předcházet důkladná příprava celé přepravní obchodní operace. Zajištění přepravy zahrnuje celou řadu různorodých dílčích činností a služeb, které předcházejí vlastnímu provedení přepravy. Zajištění přepravy, resp. všech potřebných přepravních úkonů patří ke službám poskytovaným zasílateli a dopravci, ale mohou se jím zabývat i další subjekty – např. multimodální operátoři (MTO).

Celý článek v T&b 4/2012