Dochází ke změně pravidel řízení a odpočinku

Od 11. dubna 2007 platí nařízení č. 561/2006/ES, které upravuje dobu řízení a odpočinku řidičů a významným způsobem mění systém kontroly evidence pracovní doby řidičů. Nová pravidla jsou svázaná s úpravou pracovní doby řidičů dle nařízení vlády č....

Od 11. dubna 2007 platí nařízení č. 561/2006/ES, které upravuje dobu řízení a odpočinku řidičů a významným způsobem mění systém kontroly evidence pracovní doby řidičů. Nová pravidla jsou svázaná s úpravou pracovní doby řidičů dle nařízení vlády č. 589/2006 a se zákoníkem práce. Hlavní změna je ve způsobu kontroly dodržování těchto norem – řidiči nákladních vozů dosud evidenci jízd prokazovali přímo při silniční kontrole prostřednictvím tzv. kotoučků. Nově jsou dopravci povinni vést záznamy také přímo v sídle dopravce, kde je kontrola, s ohledem na zákoník práce, může také vyžadovat. Uváděné změny jsou součástí nově přijaté legislativy EU a jsou automaticky implementovány do všech legislativ členských států.

„V nařízení je stanovena týdenní doba řízení, která nesmí přesáhnout 56 hodin. Současně ale nařízení určuje, že nesmí být překročena maximální týdenní pracovní doba stanovená směrnicí 2002/15/ES. Za období každých dvou po sobě následujících týdnů nesmí celková doba řízení přesáhnout 90 hodin,“ říká Martin Felix, tiskový mluvčí Sdružení ČESMAD BOHEMIA.
Zkrácený týdenní odpočinek smí být zkrácen na nejméně 24 po sobě následujících hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu. Již se nerozlišuje mezi možností zkrátit týdenní odpočinek podle místa pobytu řidiče.
V případě využití děleného denního odpočinku lze rozdělit běžnou denní dobu odpočinku pouze na dvě části, z nichž první musí trvat nejméně tři hodiny a druhá nejméně devět hodin.
Změna je také v čerpání odpočinku u řidiče, který doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici. Jeho běžná denní doba odpočinku může být přerušena nanejvýš dvakrát s tím, že tato přerušení nesmí přesáhnout celkem jednu hodinu.
Řidiči, kteří se přesouvají do místa nebo z místa, kde se ujmou vozidla, a toto místo se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, nesmějí tuto dobu vykázat jako odpočinek, pokud ji nestráví na trajektu nebo ve vlaku a nemají k dispozici lůžko nebo lehátko.
Řidič, který řídí vozidlo, jež nespadá do působnosti nařízení a jímž se přesouvá k vozidlu nebo od vozidla, které spadá do působnosti nařízení, vykazuje tuto dobu jako jinou práci.
Nařízení ve svém článku 13 umožňuje členským státům vyjmout z působnosti další vozidla a přepravy. V Česku se tak ale zatím nestalo, uvedené výjimky by měly být zahrnuty do očekávané novelizace vyhlášky MD č. 478/2000Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě.