Priority Evropské komise na další rok

Ve svém nedávném projevu o stavu Unie předseda Evropské komise řekl, že Evropa má být suverénní aktér a vzít osud do vlastních rukou. Dobrým příkladem je vesmírná agentura Galileo, sídlící v Praze. Jako zlatá nit se evropská suverenita, za niž apeluje J. C. Juncker, táhla všemi projednávanými kauzami. Skutečnost, že Evropa je po technické stránce dobře vybavena díky schopnostem svých automobilek, dokázala i nedávná IAA, kam se v obrazové části znovu vracíme.

Smazání teroristické propagandy
Jedna z iniciativ, kterou oznámil J. C Juncker ve svém projevu, se týká boje proti terorismu. Nová pravidla by měla zajistit, že internetové firmy budou mít povinnost tento nebezpečný obsah smazat do jedné hodiny – v tom čase bývá totiž nejškodlivější. Jen v roce 2018 bylo na internetu zveřejněno téměř 700 nových propagandistických materiálů teroristické organizace Islámský stát. Evropská komise zároveň navrhla, aby se terorismem mohl zabývat vznikající Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který se zaměřuje na poškozování finančních zájmů EU a přeshraniční daňové podvody.

K 1. balíku mobility
Nový kompromisní návrh rakouského prezidenství k 1. balíku mobility byl představen počátkem října na zasedání Pracovní skupiny pro pozemní dopravu. Kompromis navrhuje následující:

Ve vysílání řidičů navrhuje zrušit koncepci „přijatelného období pro mezinárodní dopravu“, což se dotýká např. tranzitu či dvoustranných dopravních operací.

Rada konstatuje, že návrh Komise na nelimitované operace v rámci pěti dnů by ve skutečnosti liberalizoval kabotáž v malých a středně velkých členských státech EU.

Pro doby řízení a odpočinku navrhuje povinnost pro řidiče a vozidla vrátit se domů (do sídla podniku) alespoň každý čtvrtý týden. Současné pravidlo o maximální době řízení (90 hodin za dva týdny) zůstává. Dva následné zkrácené týdenní odpočinky za období čtyř týdnů mají být povoleny. Týdenní odpočinek alespoň 45 hodin se musí strávit mimo kabinu ve vhodném zařízení, hrazeném zaměstnavatelem. Pravidelný odpočinek může být stráven ve vozidle, pokud kabina splňuje určité minimální požadavky a vozidlo je zaparkováno ve specializované zóně s přiměřenými vymoženostmi pro řidiče. Požadavky musí být specifikovány v prováděcím předpise. Komise musí zajistit dostatečné finanční možnosti pro specializované zóny.

Spediční svaz CLECAT vyslovil k některým návrhům věcné připomínky.

Dovybavení nákladních aut
S návrhem rakouského prezidenství EU k 1. balíku mobility úzce souvisí dovybavení nákladních vozů. Návrhy se týkají především vozidel v mezinárodní dopravě:

Zůstává povinnost vybavit nové kamiony chytrými tachografy první generace od června 2019.
Od června 2022 musí být nová vozidla vybavena druhou verzí chytrých tachografů.
Všechna vozidla nasazovaná v mezinárodní dopravě musí být dovybavena druhou generací chytrých tachografů do konce roku 2024.
Modernizace z první do druhé generace musí být možná pomocí softwaru.
Druhá generace tachografů musí mít vloženu mapu s hraničními přechody.

Emise velkých vozidel
Finská europoslankyně Henna Virkkunenová přednesla návrh stanoviska EP k uvedené věci. Uvedla, že navržený cíl snížení emisí CO2 je ambiciózní, ale reálný. Podle ní bude třeba uplatnit řadu opatření k dosažení cílů ve snížení emisí, včetně součinnosti řidičů (přístup k infrastruktuře, platooningu či optimalizace zásilek). K dosažení žádoucích výsledků mají být povoleny všechny technologie, jež jsou k dispozici, a má být zaručena jejich neutralita.

Členové dopravního výboru Evropského parlamentu (TRAN) uvítali návrh Evropské komise a zdůraznili jeho význam a rovněž souhlasili s využitím všech disponibilních technologií. I když byl potvrzen význam roku 2022 jako období pro zhodnocení efektivnosti Komisí, někteří europoslanci usoudili, že pro takové hodnocení bude příliš brzy.

Henna Virkkunenová dále navrhla, aby měření emisí bylo založeno na přístupu „well-to-wheel“, aby se vzala v úvahu ekologická kvalita paliva či energie při konečném užívání vozidla. Evropský spediční svaz CLECAT vydal poziční dokument, ve kterém uvítal návrh Komise jako správný krok v možnosti přístupu k průhledným a přesným emisním údajům. CLECAT vítá snížení emisí pro roky 2025 a 2030 a přijetí opatření, jež zajistí, že se bude rozvíjet výroba vozidel s nízkými a nulovými emisemi, přičemž se budou snižovat emise vozidel s tradičními palivy. Dokument také uvádí, že dodatky ke specifickým emisním cílům výrobců musí odrážet skutečnost různosti vozidel dokonce v rámci jedné typové řady.

Noví koordinátoři
Evropská komise jmenovala tři nové evropské koordinátory k usnadnění vývoje Trans-evropské dopravní sítě (TEN-T). Připojují se k týmu koordinátorů, když mandát několika dosavadních končí. Alespoň jednu novou koordinátorku představíme.

Od 16. září 2018 se stala paní Iveta Radičová, nedávná předsedkyně vlády Slovenska, evropskou koordinátorkou Středomořského koridoru.

Podpora vývoji superpočítačů
Rada ministrů oficiálně podpořila plán Komise investovat společně s členskými státy do vývoje evropských superpočítačů světové úrovně a do související infrastruktury.

Superpočítače se využívají ke zpracování stále větších objemů dat a slouží společnosti v řadě oblastí, od zdravotní péče přes obnovitelné zdroje energie a bezpečnost silničních vozidel až po kybernetickou bezpečnost. Rada přijala nařízení, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC). Jde o nový právní a finanční celek, v jehož rámci se budou sdílet zdroje z 25 evropských zemí. Jeho úkolem bude vývoj superpočítačů a datové infrastruktury a podpora výzkumu a inovací. Do jeho aktivit se zapojí vědci, podniky i průmysl. Díky činnosti EuroHPC budou mít evropští uživatelé z veřejného i soukromého sektoru lepší přístup k superpočítačům, jejichž využívání je zásadní pro konkurenceschopnost a inovace.

Místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip při té příležitosti uvedl: „Na zpracování dat stojí naše digitální ekonomika. Superpočítače používáme ke zpracování dat, ale i k rozvoji umělé inteligence a hledání řešení složitých otázek, například v oblasti zdraví a bezpečnosti. Pokud dnes naši výzkumní pracovníci či podniky potřebují kvalitní špičkový počítač, musí zatím většinou hledat mimo Evropu. EU si však nemůže dovolit zůstat pozadu. Díky EuroHPC budeme moci využívat inovace i u nás.“

Komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Maria Gabrielová k tomu dodala: „Společný podnik EuroHPC bude v Evropě prostřednictvím veřejných zakázek stimulovat rozvoj konkurenceschopných superpočítačů a datový dodavatelský řetězec. Prostřednictvím center kompetencí bude dále posilovat úlohu evropské akademické obce, průmyslu, malých a středních podniků a veřejných služeb a poskytne jim přístup k široké škále zdrojů, služeb a nástrojů, aby mohly rozvíjet své digitální dovednosti a inovace.“

Společný podnik EuroHPC bude fungovat do konce roku 2026. Tato spolupráce je zásadní pro konkurenceschopnost EU a její nezávislost v prostředí ekonomiky založené na datech. Průmyslová odvětví EU totiž v současnosti využívají přes 33 % celosvětových výpočetních zdrojů, ale dodávají pouze 5 % z nich.

Společný podnik bude mít rozpočet ve výši jedné miliardy eur, přičemž polovina pochází z rozpočtu EU a polovina od členských zemí. Další prostředky ve výši přes 400 milionů eur zajistí soukromí partneři. Činnost společného podniku se zaměří na dvě oblasti:

1. oblast: Celoevropská superpočítačová infrastruktura: Cílem je nakoupit a začít využívat dva superpočítače řadící se světově k pěti nejlepším a nejméně dva další spadající podle dnešních měřítek mezi 25 nejlepších. Počítače budou propojeny se stávajícími superpočítači nacházejícími se v členských státech a budou zpřístupněny veřejným i soukromým uživatelům z celé Evropy k využití ve více než 800 vědeckých a průmyslových oblastech.
2. oblast: Výzkum a inovace: Cílem je podporovat vývoj ekosystému evropských superpočítačů, stimulovat dodavatelský průmysl v oblasti technologií a zpřístupnit superpočítače a související zdroje většímu počtu veřejných i soukromých uživatelů, včetně malých a středních podniků, a to k řadě způsobů využití.

Dnes se k účasti na společném podniku zavázaly tyto evropské země: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Evropa v roli ochránkyně
Podle nově zveřejněných údajů Evropské komise zadržely loni celní orgány na vnějších hranicích EU padělky za více než 31 milionů eur. Jejich prodejní hodnota přesahuje dokonce 580 milionů eur. Ačkoliv celková čísla od roku 2016 klesla, čím dál větší podíl na zabaveném zboží – 43 % – mají potenciálně nebezpečné padělané výrobky denní spotřeby, jako jsou zdravotnické výrobky, léčivé přípravky, hračky a elektronika. Celkově byly mezi zabavenými padělky nejvíce zastoupeny potraviny, které tvořily celých 24 %. Následovaly hračky (11 %), cigarety (9 %) a oblečení (7 %).

Z hlediska přepravy se 65 % zabaveného zboží dostalo do EU po moři, většinou ve velkých zásilkách. Dalších 14 % padělků bylo dovezeno letecky a 11 % v poštovních a kurýrních zásilkách – ty obsahovaly většinou spotřební zboží jako boty, oblečení, kabelky a hodinky objednané online.

Přední zemí původu padělků, které se do EU dostávají, zůstává Čína. Nejvíce padělaného oblečení pochází z Turecka, většina mobilních telefonů a doplňků, inkoustových kazet a tonerů, CD, DVD, štítků, etiket a nálepek pak z Hongkongu a Číny. Indie je hlavním „dodavatelem“ padělaných a potencionálně škodlivých léčivých přípravků. V 90 % případů bylo zabavené zboží zlikvidováno nebo bylo zahájeno soudní řízení pro porušení právních předpisů, případně trestněprávní řízení.

Související články

• ROZVOJ KOMBINOVANÉ DOPRAVY S PODPOROU EVROPSKÉ UNIE
• Iniciativy navržené evropskou komisí podpoří čistou dopravu
• Reforma zákonů o silniční dopravě
• Dlouhé kamiony v EU bez šance?
• Program ZeEUS odstartoval