Truck & Business » Aktuální číslo » Truck & business 4 / 2016 » Krátké ohlédnutí za rokem 2016
Na těchto stránkách uvádíme pod hlavičkou „Co trápí autodopravce“, od loňska pravidelně v každém čísle našeho magazínu, aktuální informace o dění v autodopravě z pohledu viceprezidenta Sdružení Česmad Bohemia a současně předsedy představenstva společnosti Mátra Transport. Dnes tedy uzavíráme letošní bilanci s ohlédnutím na události, kterých jsme byli svědky od ledna do začátku listopadu roku 2016.
Úvodem je třeba konstatovat, že silniční dopravci jsou většinou v dobré kondici, exportní zakázka i vnitrostátní poptávka mírně vzrůstá, problémy nastávají v některých destinacích s importy, jak co do objemu, tak i s úrovní cen. Struktura vozového parku se dále zlepšuje, modernizuje se ve prospěch vozidel nejvyšší ekologické třídy. Od počátku roku se podařilo vyjednat úpravy zákonů 111/94 o silniční dopravě, zákona 13/97 o pozemních komunikacích a zákona 56/2001 o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve prospěch silničních dopravců.
Mýto uspokojivě vyřešeno
Příznivou zprávou pro dopravce je skutečnost, že byla v září prodloužena smlouva s provozovatelem mýtného od r. 2017 na další tři roky s tím, že budou zachovány současné parametry mýtných sazeb. Dopravci budou mít jistotu, s jakými sazbami kalkulovat v r. 2017. Škoda, že nebyl prostor na odstranění nedokonalostí, na které dlouhodobě upozorňujeme. Jde zejména o řešení nedoplatků zahraničních dopravců.
Zvýšení mezd, zpomalení výstavby
Dobrou zprávou pro řidiče autobusů linkových spojů je skutečnost, že vláda schválila zvýšení mezd až o 40 % od ledna 2017. Je to reakce na nedostatek řidičů, který již ohrožoval základní dopravní obslužnost.
Za úspěch lze též považovat výsledek jednání s ŘSD o kritickém nedostatku parkovišť. Byl zřízen útvar, který provedl inventarizaci veškerých odpočívek, byl potvrzen neuspokojivý stav, neboť od r. 2010 nebyla zprovozněna žádná odpočívka. Potěšilo nás, že byla přijata nová koncepce výstavby tak, aby současný deficit byl rychle řešen. Pozitivní zprávou je též skutečnost, že byly vyčleněny historicky nejvyšší prostředky na opravu komunikací. Je tedy naděje, že dojde v krátké době ke zlepšení kvality silnic. Jen škoda, že nedochází ke koordinaci oprav státních a krajských silnic. Řidiči, zvláště kamionů, se často dostávají do jen těžko řešitelných situací, což ještě umocňuje špatné značení.
Pozitivní je rovněž zrychlené tempo přípravy a výstavby dopravní infrastruktury, stále však nedostatečné. Bohužel dlouhé předchozí roky byly charakterizovány situací, že buď nejsou peníze a bylo by co stavět, nebo v současné době je peněz dostatek a není co stavět v takovém rozsahu, aby byly zdroje jak národní, tak EU dostatečně efektivně využity. Snahu ministra D. Ťoka lze ocenit, ale bez podstatných legislativních změn, tj. přijetí nového stavebního zákona, zákona o vlivu na životní prostředí EIA, zákona o liniových stavbách a další, které zjednoduší stavební řízení ve prospěch zrychlené výstavby se potřebný efekt nedostaví. Vždyť některé stavby např. D11, D8, pražský okruh stavíme 30 let a více a dosud nejsou dostavěné.
Nové prohlášení MD hlásá, že páteřní síť dálnic bude hotova v r. 2030, což znamená skluz 10 let proti původním plánům. Když však uvážíme, že dosud zbývá do naplnění cíle postavit cca 800 km dálnic, znamená to, že každý rok by mělo být dokončeno průměrně 60 km dálnic. Mám obavy, že bez podstatné změny uvedené legislativy bude tento cíl jen dalším politickým gestem dobré vůle.
To je snad vše podstatné, co lze označit jako pozitiva v sektoru silniční dopravy letošního roku.
Kritický nedostatek řidičů
Jsou však i vážné problémy, o kterých jsem se zmínil v předchozích vydáních a které zásadním způsobem komplikují dopravcům život. Jen těžko lze označit, který z následujících problémů je nejvážnější.
Dle mého názoru to je zřejmě stále se prohlubující nedostatek řidičů. Jedná se o vysoce náročnou práci, časově a psychicky vyčerpávající, stresující vlivem dalších byrokratických nařízení, stále ještě nedostatečně ohodnocenou bez potřebné prestiže s vysokým rizikovým faktorem a dlouhým odloučením od rodin. V osobní dopravě byl pod hrozbou stávky problém zákonem (od r. 2017) částečně vyřešen, neboť hrozil kolaps dopravní obslužnosti. V nákladní dopravě a zejména mezinárodní se situace stává rovněž kritickou. I přes navyšování mezd, pořizování moderních vozidel a záruky trvalé práce se jen těžko daří udržet stávající zaměstnance a ještě obtížněji získat nové. K částečnému posunu došlo v možnostech čerpat finanční prostředky na rekvalifikace, či získání nebo rozšíření ŘP vč. PP z různých Výzev EU ve spolupráci s ÚP. Komplexní podmínky pro řidiče se však dále zhoršují a zaváděná, nebo připravovaná opatření západních států EU je přímo odrazují.
Ochranářská opatření Německa a Francie
V případě opatření, označovaného MiLoG jde o naprosto unikátní německý požadavek, který stanoví minimální mzdy ve výši 8,50 euro/h pro řidiče po dobu pohybu na území Německa včetně nepřiměřených administrativních povinností a sankcí. Toto opatření je v rozporu se základními principy EU, zejména volného pohybu služeb, což potvrzují veškerá vyjádření a stanoviska, ke kterým jsme dospěli na úrovni Vlády ČR, eurokomisařky pro dopravu V. Bulcové, europoslanců a dalších. MiLoG platný od 1. 10. 2015 je do dnešní doby přezkoumáván EK, zda je slučitelný s právním řádem EU a základními svobodami EU. Do dnešního dne nebylo rozhodnuto, ale celou řadou jednání a soustavným argumentačním tlakem bylo dosaženo moratoria na provádění kontrol a sankcí za nedodržování tohoto zákona.
Od 1. 7. 2016 vstoupil v platnost francouzský zákon Loi Macron, který je ještě přísnější pro řidiče, zavádí minimální mzdu po dobu pobytu ve Francii na 9,60 eur/h a další naprosto nepřijatelná administrativní opatření vč. sdělování citlivých osobních údajů pod vysokými sankcemi. Rovněž s Francií zahájila EK řízení o nesplnění povinností v uplatňování principů EU.
Dopravci striktně odmítají plnit tyto zákony, neboť jsou diskriminační a likvidační. Neproveditelné a v rozporu s evropským právem jsou rovněž administrativní požadavky.
Striktně požadujeme vyjmutí silniční dopravy z evropské směrnice o vysílání pracovníků č. 96/71/ES. Jsme odhodláni plnit české zákony, jako český subjekt a plnit ustanovení zmíněné směrnice, že firma má platit svým zaměstnancům nejméně tolik, kolik je minimální mzda v zemi, kde dlouhodobě pracují.
Odmítáme jakékoliv falšování údajů, jen abychom plnili nepřijatelné zákony Německa a Francie, fiktivně je plnili a vystavovali se tak přísným likvidačním sankcím. Bohužel k těmto praktikám se uchylují někteří dopravci z východního bloku a vydávají nebezpečný signál, že zákony plnit lze.
Rozhodný postoj Česmadu
Česmad Bohemia od počátku zavedení výše uvedených zákonů v Německu a Francii velmi intenzivně jedná na nejvyšších úrovních v ČR, EU, IRU i s ostatními státy východní Evropy. Předsednictvo ČB i nadále trvá na odmítavém stanovisku a zdůrazňuje, že není možné přijmout tato ochranářská opatření. Jen ve stručnosti uvádím nejdůležitější aktivity ČB, které již přinesly viditelné výsledky. Z iniciativy ČB byl svolán Národní konvent o EU v Praze, jehož výsledkem mj. je konstatování, že zákony MiLoG a Loi Macron jsou diskriminační vůči dopravcům z méně vyspělých členských států a s sebou nesou neúměrné mzdové náklady, vysokou administrativní zátěž a omezují fungování vnitřního trhu EU. Na základě tohoto závěru vystoupil i premiér B. Sobotka přímo na zasedání Evropské rady. Ministr dopravy D. Ťok se obrátil dopisem přímo na svůj protějšek státního tajemníka pro dopravu A. Vidaliese se žádostí o pozastavení udělování pokut a přehodnocení zákona Loi Macron. Rovněž prezident M. Zeman hovořil na toto téma s velvyslancem Francie v ČR při jeho inauguraci. Toto téma bylo rovněž projednáno vedením ČB na podzimním zasedání IRU v Ženevě. Na návrh delegace ČB bylo jak v autobusové, tak v nákladní sekci přijato usnesení, že přijaté zákony jsou diskriminační, omezují volný pohyb zboží a služeb. Taková rezoluce by měla být zaslána EK, jako další nepřehlédnutelný výstup tohoto fóra. Také eurokomisařka pro dopravu Violeta Bulcová se velmi aktivně této problematiky ujala a přislíbila pomoc při hledání vhodného řešení při zachování hlavních principů EU.
Rozhodnutí v nedohlednu?
Bohužel ani pod takto masivním tlakem zatím EK nerozhodla a zcela zásadní připomínky nevyřešila, přestože je zřejmé, že rozdílné konstrukce mzdových nákladů, sociálních a cenových podmínek staví východní dopravce do nekonkurenceschopné pozice.
Na tomto místě je nutné připomenout, že podobná opatření připravují od r. 2017 Itálie, Belgie, Holandsko i Rakousko. Je tedy nanejvýš žádoucí, aby EK co nejdříve učinila taková opatření, která by zabránila dalšímu rozvoji tak nebezpečných tendencí. Navrhujeme tuto problematiku řešit v již připravovaném silničním balíčku, který bude reagovat na naprosto změněné podmínky od r. 1996, kdy uvedená směrnice vznikla a jejíž extenzivní výklad je dosud uplatňován jak v MiLoG, tak Loi Macron.