Profesionální řidiči stárnou. Kdo na jejich místo?

Stárnutí evropské populace je již dlouhou dobu známý fakt. Přináší s sebou komplikace v důchodovém systému, zvýšené náklady na zdravotní péči, větší potřebu nízkopodlažních spojů, menších bytů, sociálních služeb, ale třeba i úbytek pracovníků v některých profesích, například profesionálních řidičů. Jak dál? Na to hledá odpověď odborník z Centra dopravního výzkumu.

Podle odhadů pracuje v České republice zhruba tři sta tisíc profesionálních řidičů. Každý rok z nich tuto profesi opustí okolo dvaceti tisíc. Někteří odcházejí do penze, jiní ze zdravotních důvodů, pouze minimum z nich přechází k jiné profesi. Přitom začínajících profesionálních řidičů je každoročně poměrně málo a těžce získávají své první pracovní zkušenosti.

Úbytek zkušených adeptů
Jednou z příčin nedostatku mladých profesionálních řidičů je zrušení povinné vojenské služby. V minulosti mnozí mladí muži získali zdarma řidičské oprávnění na nákladní automobil i dostatečnou praxi v řízení různých typů vozidel již během vojny. Když později nastoupili do zaměstnání, měli již najety stovky kilometrů. Také se tolik nehledělo na úspory, začínající řidiči běžně jezdili se zkušenějšími kolegy jako závozníci a mnohému se od nich přiučili.
Dalším důvodem současného stavu je nedostatek odborných učilišť či středních škol zaměřených na profesi řidiče. Zatímco před dvaceti lety byl o profesionální řízení zájem a mnozí chlapci se na tuto dráhu připravovali již na odborných učilištích, dnes jsou v módě jiné profese (nejvíce kuchař-číšník). Chybí tak teoreticky a prakticky vzdělaní absolventi se specializací řidiče.

Profesionální řízení dnes není příliš prestižním povoláním. Spíše naopak. Mnozí profesionální řidiči nákladních vozidel toto povolání opouštějí po založení vlastní rodiny. Nemohou nebo nechtějí trávit mnoho času mimo domov, nejsou již časově flexibilní, preferují pevnou pracovní dobu a větší zaměstnanecké jistoty, např. na pozici řidičů veřejné dopravy.
Mladých profesionálních řidičů nepřibývá i kvůli relativně vysokým počátečním nákladům. Dnes již nestačí pouhé získání řidičského oprávnění v autoškole, řidiči musejí projít základním výcvikem o délce 140 hodin, aby získali profesní průkaz. Cena za něj je okolo dvaceti tisíc korun a většina uchazečů o profesi řidiče si je musí hradit sama.
Práce profesionálního řidiče je v posledních letech o něco náročnější než dříve. Řidič musí mít velmi dobré psychické, fyzické i odborné předpoklady. Změnily se technologie, automobily jsou vybaveny mnoha složitými systémy, se kterými se především starší řidiči hůře sžívají, zvýšily se rovněž nároky na jazykovou vybavenost řidičů.

Pomohou rekvalifikační kurzy?
Na současné poměry na trhu práce reagovaly Úřady práce zprostředkováním rekvalifikačních kurzů pro profesionální řidiče, které jsou obvykle hrazené z evropských fondů. Přesto o tyto kurzy, případně pozdější zaměstnání na pozici profesionálního řidiče, není příliš velký zájem.

Z vlastní zkušenosti mohu říci, že již sám výběr uchazečů pro tyto kurzy není vždycky kvalitní. Z doporučených patnácti uchazečů byli v mém případě vhodní tak maximálně dva. Často byli vybráni adepti se zdravotními problémy nebo po psychologické stránce problematické osoby. Účast v kurzech byla nabízena i vysokoškolákům, kteří o profesionální řízení neměli žádný zájem, osobám se změněnou pracovní schopností, ženám, které sice vlastnily řidičské oprávnění sk. B, ale bály se usednout za volant osobního vozu. Nemluvě o uchazeči, který do rekvalifikačního kurzu nastoupil za trest, neboť fyzicky napadl zprostředkovatelku Úřadu práce.

Další důležitou podmínkou je absolvování dopravně-psychologického vyšetření. Tímto vyšetřením někdy neprojdou mladí řidiči (cca do věku 25 – 27 let), jelikož ještě nejsou dostatečně  emocionálně vyspělí a zodpovědní. Cena za toto vyšetření se v průměru pohybuje okolo 1500 – 2000 Kč a v blízké době by mělo být uzákoněno, že toto vyšetření hradí zaměstnavatel v rámci vstupní lékařské prohlídky řidiče.

Profesionální řidiče nákladních vozidel motivuje v zaměstnání nejvíce vstřícnost ze strany zaměstnavatele, stálost a neměnnost pracovních úkolů, přijatelně dlouhá pracovní doba, atraktivní plat a podpora řidiče na trase.
Některé firmy řeší nedostatek mladých profesionálních řidičů zaměstnáváním řidičů v důchodovém věku. To však není úplně ideální řešení. Psychické funkce se s věkem zhoršují, sice individuálním tempem, přesto znatelně. Bohužel, vzhledem k prodlužujícímu se věku nástupu do penze lze počítat s tím, že se s šedesátiletými profesionálními řidiči budeme setkávat stále častěji.

Nastupují profesionálové senioři
Ze statistik českých dopravních přestupků vyplývá, že senioři méně často porušují stanovená rychlostní omezení, častěji se však dopouštějí chyb na křižovatkách, jezdí bez příslušného řidičského oprávnění nebo pod vlivem alkoholu. Více rizik je u seniorů zaznamenáno při zatáčení, odbočování, couvání, nedání přednosti v jízdě a při střetu s chodcem (často na parkovišti či přechodu pro chodce). Senioři jsou vystaveni trojnásobnému riziku úmrtí při dopravní nehodě oproti mladým řidičům. Za příčinu zvýšené nehodovosti seniorů jsou považovány věkem zhoršené kognitivní schopnosti. Rizikovost seniora vzrůstá s přibývajícími lety. Podíl seniorů na počtu řidičů usmrcených při dopravních nehodách představuje 8 – 10 % z celkového počtu.
U seniorů se obecně zhoršuje tělesný i duševní stav. Často se u nich vyskytují poruchy pohybového ústrojí a nemoci oběhové soustavy. Zhoršuje se smyslové vnímání, ubývá svalové hmoty, přibývá komplikací v každodenním životě. Zhoršují se motorické funkce, schopnost rozlišovat důležité informace, prodlužuje se čas potřebný  k jejich zpracování, snižuje se schopnost pohotově reagovat  na překvapivé a komplikované situace, schopnost vyrovnávat se se zátěží, snižuje se rozsah zorného pole, zhoršuje se zraková ostrost a clonová citlivost, degraduje selektivní pozornost, zvyšuje se riziko distrakce (odpoutání pozornosti od řízení v důsledku jiné činnosti, např. poslouchání rádia, sledování GPS, zaujetí billboardem), zvyšuje se riziko náhlé zmatenosti v důsledku protichůdných nebo nejednoznačných informací. Starší řidiči snáze podléhají únavě. Naopak jsou obezřetnější, ukázněnější a méně riskují.

Zkušení rutinéři
Většina seniorů je schopna vcelku dobře řídit za rutinních podmínek. Krizové jsou pro seniory nepředvídatelné události, jízda v neznámém prostředí a na náročných trasách. Starší řidiči nejsou schopni rychle zpracovat a zareagovat na přemíru informací (typické pro jízdy ve městech). Senioři podvědomě volí různé kompenzační strategie, které jim umožňují řídit relativně bezpečně. Jezdí opatrněji, pomaleji, více kontrolují své činnosti a jízdu, vyhýbají se neznámým a náročným cestám, jízdu plánují mimo dopravní špičky, večerní a noční hodiny, zpravidla nevyjíždějí za zhoršených klimatických podmínek. Zkušenosti řidiče po určitou dobu snižují jeho rizikovost způsobenou zhoršenými schopnostmi, nicméně po relativně krátké době jsou senioři spíše rizikovějšími řidiči.

Zdravotní stav řidičů–seniorů kontroluje praktický lékař. Povinné prohlídky jsou v 60, 65 a 68 letech věku, dále každé dva roky. Po lékařské prohlídce řidič obdrží doklad o zdravotní způsobilosti, který musí vozit s sebou a předkládat jej při silniční kontrole. Bohužel, lékaři nejsou schopni posoudit objektivně psychický stav svého pacienta. Nezměří jeho reakční čas, pozornost, paměť, emoce… Z tohoto důvodu lze do budoucna uvažovat o povinném dopravně-psychologickém vyšetření seniorů. Osobně se za něj velice přimlouvám.

Celý článek si přečtěte v Truck & business č. 4/2013

Související články

• Pro nábor řidičů nákladních vozidel si MOSS logistics vybral Better marketing
• Co trápí autodopravce (1)
• Dopravci a minimální hodinová mzda
• Proč ubývá profesionálních řidičů?
• Komunikace mezi řidiči