Nový bodový systém?

V současné době se opět hovoří na kompetentních resortech a v jejich expertních komisích o potřebě aktuální novelizace bodového systému, a to po jeho obsahové i strukturální stránce, s přiblížením se k německému modelu. Dočkáme se změny?...

V současné době se opět hovoří na kompetentních resortech a v jejich expertních komisích o potřebě aktuální novelizace bodového systému, a to po jeho obsahové i strukturální stránce, s přiblížením se k německému modelu. Dočkáme se změny?

Začlenění bodového systému do naší právní úpravy bylo a je pozitivním přínosem pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Česká republika tak vstoupila mezi státy, které bodový systém uplatňují a jeho působením pozitivně ovlivňují dopravní chování svých řidičů. Až potud lze s uplatněním této metody pouze souhlasit. Je však několik zásadních problémů, které účinnost bodového systému zbytečně před širokou odbornou veřejností snižují a poskytují argumenty jeho odpůrcům a kritikům. Podívejme se na některé z nich :

a) Bodový systém je dynamickou metodou a měl by pružně reagovat na zjištěné změny a nové jevy v silničním dopravním prostředí. V zahraničí jsou tyto systémy po určité době podrobovány zkoumání a jsou částečně nebo zásadně novelizovány po obsahové i metodologické stránce a to zpravidla po několika letech nebo v rámci celkové novelizace právní úpravy (např. Německo, Anglie, Španělsko, atd.). V České republice od jeho zavedení v r. 2006 dosud k novelizaci nedošlo.

b) Vývoj a hodnocení dopravní bezpečnosti stále více ukazuje na potřebu hlubšího zkoumání jednotlivých homogenních skupin účastníků provozu, jejich specifik, zatížení, dopravního chování a celkových odlišností v motivaci a v kilometrové roční účasti v silničním provozu.

c) Každé dva roky by bylo účelné zhodnotit, doplnit, popř. vyloučit dopravní přestupky a trestné činy podléhající bodovému hodnocení, popř. změnit počty přidělených bodů.

d) Vyřešit úzkou provázanost bodového systému s jednotlivými přestupky proti bezpečnosti silničního provozu a trestnými činy v silniční dopravě, s jejich výběrem, tříděním a se správním trestáním, tedy s pokutami a zákazy činnosti (řízení).

e) Některé přestupky proti bezpečnosti silničního provozu by měly být označeny jako vysoce nebezpečné a ohrožující. Při jejich opakování do dvanácti po sobě jdoucích měsíců je spojit s násobkem bodů. Uvedené a zapsané body za tyto přestupky nebo trestné činy by nebylo možné z bodového konta řidiče odstranit a to ani po získání absolutního počtu bodů a udělení ročního zákazu činnosti.

f) Zvážit možnost, aby v případě přestupků řešených v rámci blokového řízení udělovala body Policie ČR a obecní policie.
g) Uplatnění zpětné vazby pro řidiče. Každé udělené body řidiči oznamovat do 5 dnů po jejich připsání na bodové konto řidiče.


Možnosti změny bodového systému
Z výše uvedeného vyplývá, že změna v bodovém systému a trestání za spáchané přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu by mohla být užitečnou.

Tato úvaha a současně možný návrh reaguje na skutečnost, že dopad bodového systému ve své finální fázi, tj. získání plného počtu bodů, zakazuje na jeden rok řízení vozidla plošně všem řidičům silničních motorových vozidel. Zde se nabízí otázka, zda je to v současné době citlivý a objektivní přístup. Argument, který není možné jednoduše odmítnout, je výrazný nepoměr v počtech ujetých kilometrů. Řidiči z profese, řidiči nákladní a osobní dopravy jsou svými ročními projezdy kilometrů v rámci tuzemska i celé Evropy zcela v jiné dopravně bezpečnostní situaci než řidiči osobních automobilů a motocyklů, kteří mají nízké roční projezdy, řidiči motocyklů i určitá část řidičů osobních automobilů dokonce projezdy pouze sezonní. Bodový systém však tuto obecně známou situaci nezohledňuje a lidově řečeno měří všem stejným metrem. V návaznosti na necitlivě řešený bodový systém je nutno připojit stejně neobjektivní správní trestání za některé přestupky proti bezpečnosti silničního provozu, kde je vedle finanční pokuty vysloven i zákaz činnosti, tedy v našem případě zákaz řízení na určité časové období a to minimálně na jeden měsíc, zpravidla však na šest měsíců až jeden rok. Tato sankce se přímo dotýká reálné ztráty zaměstnání řidiče, neboť řidič nemůže vykonávat činnost, na kterou byl přijat dopravcem do pracovního poměru. Ten nemůže zcela objektivně takového pracovníka zaměstnávat, a to bez ohledu na jeho jinak dobré pracovní kvality. Dopravce tedy zcela neočekávaně a nekoncepčně ztrácí zaměstnance a současně i možné dlouhodobě nasmlouvané zakázky. Obtížné získávání nového kvalitního řidiče je nabíledni.

Celý článek si přečtěte v T&b č. 4 / 2010