Stanoví základní pravidla pro daň z vozidel (v ČR je to silniční daň) a pro zpoplatnění vozidel. Určuje druhy nákladů, které lze započíst do časových poplatků nebo mýtného s tím, že platby uživatelů nesmí součet těchto nákladů překročit. Zvláštní příplatky lze vybírat v horských oblastech, jako je tomu např. v Rakousku v oblasti Brenneru. Určuje mezní hodnoty emisí pro vozidla „EURO 0“ až „EURO 5“ nebo vozidla „EEV“. Dále maximální výši časových poplatků, jako i orientační určení třídy vozidla nebo jízdní soupravy s přiřazeným stupněm (0 - III) poškození povrchu vozovky.

EK připravila a v pracovní skupině Rady EU se v druhém pololetí loňského roku začala projednávat novela cit. směrnice. Mezi hlavní navržené změny lze uvést rozšíření působnosti směrnice na celou silniční síť, zatímco dosud se týká jen transevropské sítě nebo souběžných a jiných, z dopravního hlediska významných komunikací. Dále pak určení výnosů na specificky vymezená opatření. I za přispění zástupců ČR se podařilo prosadit rozhodovací pravomoc členských států, kde bude poplatky nebo mýtné vybírat a možnost ponechat výnosy ve prospěch dopravy, jako je tomu dodnes. V tomto případě, jakož i u silniční daně, jsou všechny získané finanční prostředky převáděny v plné výši do Státního fondu dopravní infrastruktury.