Automuzeum Praga končí?

Sledoval jsem pár dní před uzávěrkou velmi pěkný televizní pořad Reportéři ČT. Přesněji řečeno pouhé tři dny před odevzdáním tohoto vydání do tisku. Pořad se týkal nedocenitelných chátrajících sbírek uložených v neutěšeném prostředí muzea ve Zbuzanech. Dovolil jsem si využít informace z internetu, z moderované diskuse z minulého roku, ale zejména komentátora zmíněného zářijového televizního pořadu. Nebudeme rozhodně rozebírat příčinu současného neutěšeného stavu, jen ukážeme, jaký osud stihl zbuzanský světový unikát.

Nejprve několik postřehů či spíše výkřiků zaznamenaných na internetu. V samostatném bloku dám slovo svému bývalému dlouholetému kolegovi a příteli Janu Králíkovi.

Volání do tmy

Jaký asi bude osud světoznámé sbírky? Je vůbec možné nějak panu Příhodovi pomoci? (12. 1 2016)

Kdo odkoupí sbírku

Jediná možnost je, aby sbírku odkoupil stát, pokud vím, má předkupní právo, pokud to neudělá, nic "majitelce" už nezabrání tomu, aby exponáty rozprodala. (27. 7. 2016)

Odkaz dnešní doby

Dnešní doba je hrozná. Místo abychom uznali celoživotní dílo, tak jen závidíme a závidíme. Nelze vše pozorovat jen dnešní optikou. Dnes má každá stará věc svou jistou hodnotu, ale dříve tomu tak nebylo. Staré věci, které neměly pro majitele užitnou hodnotu, se prostě zlikvidovaly. A mnohé přežily do dnešních dnů jen díky nadšení jednotlivců, na které se většinová společnost dívala jako na blázny. (březen 2017)

Naděje umírá poslední

Nyní svitla naděje, že se sbírka přesune do prostor bývalé továrny Pragovka pražských Vysočanech, kde město plánuje otevřít muzeum automobilů Praga jako stálou součást pražského ArtDistrictu Pragovka. (28. 3. 2017)

Vážíme si historického dědictví?

Přeji panu Příhodovi, aby se mu podařilo uchovat sbírku v celku a najít pro ní kvalitní zázemí. Bohužel jsme v Čechách, kde se nejen neodpouští úspěch, ale kde si neumíme vážit technického historického dědictví. Je to ostuda. (18. 9. 2017)

Svitla naděje

Informace o novém místě pro muzeum, v bývalé tovární hale ve Vysočanech, je půl roku stará. Vypadá nadějně, ale zatím je jen na papíře. Hala dosud nebyla od soukromé firmy odkoupena, natož aby byla patřičně adaptována.  (19. 9. 2017

Dejme již slovo Janu Králíkovi

Pan Emil Příhoda (1932) se upsal značce Praga a od roku 1957 buduje muzeum, známé široko daleko. Dnes je v něm ke stovce vozidel, od prvních vyrobených až po poslední, ale nejen to. Archiválie by – srovnány na sebe – vytvořily sloupec vysoký několik kilometrů, v knihovně je motoristická literatura včetně svázaných tematických časopisů na desítky metrů. A k tomu motory, převodovky, části vozidel, které sloužily pro výuku, ceny, plakety, celé zařízené dobové dílny, kupříkladu k opravám a vulkanizaci pneumatik, nebo ceny, mezi nimi i ta od Šalouna pro nejúspěšnější tovární tým, který zvítězil v Soutěži kolem republiky v letech 1921-1923. A tak dál a tak podobně.

Muzeum registruje UNESCO jako třetí největší značkové muzeum na světě. Letos tedy slaví 60. výročí, je to ale spíše tryzna. Z důvodů, které teď nejsou důležité, musí pan Příhoda muzeum vyklidit – tedy přestěhovat exponáty, archiv, knihovnu a všechno, co s tím souvisí. Ale kam? Z dosavadních nabídek ministerstva kultury, magistrátu a koho všeho nakonec sešlo. Technické exponáty jako kdyby neměly valného smyslu, ač mnohé ovlivnily náš život víc než některé tzv. kulturní památky. Ten příběh není jen tragédií Emila Příhody. Snímek z poloviny září letošního roku je také vizitkou naší ignorance.

Foto: Průčelí muzea už pomalu zarůstá...

Související články

• 100 let značky Citroën