Truck & Business » Aktuální číslo » Truck & business 3 / 2015 » Co trápí autodopravce (3)
I tentokrát dáváme slovo našemu věrnému dopisovateli, který se umí podívat na silnici a na starosti autodopravců z nejrůznějších úhlů pohledu. Nejen jako řidič kamionu, ale i jako náruživý cyklista, jako zkušený technik, jako předseda představenstva velké dopravní společnosti, ale i jako vicepresident Sdružení Česmad Bohemia. Dejme již slovo Jiřímu Povolnému.
Rozkopané Česko
S trochou fantazie lze říci, že v minulých letech se silnice neopravovaly téměř vůbec a letošní rok bylo rozkopáno vše. Rozbagrované silnice, města, nesnesitelné vedro, kolony, nervozita, havárie, nekoordinované opravy, neoznačené či nemožné objížďky, neohlášené uzávěrky – to byla realita letošního léta.
Jaké byly důvody naznačené situace, se pokusím objasnit:
Navzdory prohlášení všech předchozích vlád totální selhání v naplňování priorit rychlého dostavění dálniční sítě a ochvatů měst, např. pražský okruh se staví 30 let a je hotovo 50 % a další dostavba v nedohlednu. Za poslední 3 roky se neotevřel ani kilometr nových dálnic, totální podcenění přípravy staveb atd.
Tragické podfinancování silnic II. a III. třídy, které jsou místy v kritickém stavu, až letos mimořádný příděl 4,4 mld., ale jakým stylem jsou opravy prováděné, to zůstává rozumu stát a výsledkem je dopravní chaos – Brno, Ostrava, atd.
Přesto, že se žehrá na nedostatek financí, každý rok jsou jak národní, tak evropské zdroje nedočerpané v miliardách Kč.
Ministerstvo dopravy před prázdninami slibovalo, že se jeho úřad pokusí opravy silnic koordinovat. Jak je možné že jednání komise, která měla připravit koordinaci oprav a uzavírek, se má uskutečnit až v září? Naprosto chybí koordinace mezi ŘSD a Kraji. Zdá se, že účel je jasný, hlavně utratit peníze!
Rovněž sliby o tom, aby se na hlavních akcích pracovalo 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, se ukázaly jako liché. Navíc úředníci přišli s novými nápady jak opevnit obce a města proti vjezdu kamionů novými dopravními značkami „TRANZIT“.
Další problém, který se v poslední době objevuje, je ten, že na silnicích 1. třídy se objevují značky s omezením povolené hmotnosti 32 t. Kudy tedy kamiony pojedou?
Jsem přesvědčen, že pokud bude řádně dostavěna kvalitní páteřní síť rychlostních komunikací, bude problém vyřešen, neboť jen blázen by hledal objízdné trasy.
Stále prosazujeme přijetí zákona o liniových stavbách, který je běžný v různých podobách ve většině zemí. Ano, mohli bychom být rádi, že se komunikace konečně masivně opravují. Problém však je v tom, že způsob realizace, kdy není postupováno komplexně a systematicky, naznačuje, že se situace letošního roku bude opakovat dlouhé příští roky a trápení bude pokračovat.
Situace v Calais se uklidnila
Řidiči kamionů jsou zvyklí při své náročné práci na leccos. Co se však dělo od června ve francouzském přístavu Calais, to už nebylo běžné riziko, ale přímo katastrofální bezpečnostní situace, do které se denně dostávali tisíce řidičů, zpočátku nijak nechráněni před agresivními běženci, kteří se snažili dostat za každou cenu do Anglie. Řidiči byli bezprostředně ohroženi na zdraví i životech a ochranu nákladů již nebylo možno zajistit vůbec. Imigranti brali kamióny doslova útokem. Francouzská a britská policie situaci vůbec nezvládala a naopak řidiči byli často vystaveni šikanózním kontrolám, namísto razantního zásahu, který by zajistil jejich bezpečnost a plynulý průjezd.
Britské úřady v rámci boje proti ilegální migraci zpřísnili pokuty dopravním společnostem i řidičům, když se v jejich kamionech objeví běženec. Pokuta na jednoho běžence může dosáhnout až 2000 liber. Považujeme tento postup britských úřadů za vrcholně nespravedlivý, neboť dobře znají situaci, kdy se běženci dostávají do vozidel i násilím, i když jsou řádně zabezpečena a řidič nemá žádnou šanci jim v tomto jednání zabránit.
Za této situace vystoupil velmi razantně na ochranu řidičů Česmad a obrátit se na MZ, IRU, EU a francouzské úřady s naléhavou výzvou na okamžité účinné akce, které zajistí bezpečnost řidičů, normální sociální podmínky a plynulou přepravu zboží do GB a zpět.
Až pod tlakem mezinárodních a evropských orgánů a sdružení přistoupily francouzské a britské orgány k účinným bezpečnostním opatřením v polovině srpna.
Byly zhotoveny ochranné ploty, nainstalovány nově naváděcí rozdělovací pruhy na bezpečnostní detekční kontroly, které kamiony navedou přímo k trajektovým přepravcům.
Výrazně byla posílena i policejní a vojenská ochrana a v současné době je možno konstatovat, že situace se částečně zklidnila. Je však třeba vnímat, že v prostoru Calais táboří tisíce imigrantů, blíží se zima a je pravděpodobné, že agresivita opět vzroste, a je otázkou, zda řidiči budou dostatečně ochráněni i do budoucna.
Řidiči však nezažívají problémy s migranty jen v GB, ale i v dalších státech Evropy, zejména v Maďarsku, Itálii, Rakousku, Slovensku, když se snaží všemi možnými prostředky dopravit do západní Evropy, tedy i v kamionech. Řidiči jsou opět vystaveni nejen bezpečnostnímu riziku, ale i podezření z pašování ilegálních migrantů.
Je na čase přehodnotit bezpečnostní politiku EU a upravit příslušné zákony k zajištění bezpečnosti občanů, tedy i řidičů. Proč najednou zůstala zapomenuta přísná pravidla pro ochranu vnější hranice Schengenského prostoru jako jeden ze základních atributů. A proč se tak masivně kritizuje Maďarsko, že se snaží pravidla dodržovat. Kde zůstala kritika na ploty v Calais, když francouzská vláda dělala totéž?
Milog SRN – trápení pokračuje
Na téma zavedení minimální mzdy (Milog) jsem vyslovil svůj názor již v první čísle magazínu T&b 2015 s nadějí, že SRN bude v brzké době zákon o minimální mzdě korigovat.
Bohužel do těchto dnů se tak nestalo, a tak jen ve stručnosti připomenu vývoj událostí v této kauze. Čeští, ale i zahraniční dopravci, kteří vyplácejí svým řidičům nižší hodinovou mzdu, než 8,50 eur se nacházejí i nadále ve složité situaci, neboť Milog stále platí v původní podobě a oni ani při nejlepší vůli nejsou schopni naplnit jeho podmínky. Mimo jiné i proto, že zákazníci v SRN nejsou ochotni akceptovat navýšení ceny přeprav v případě navýšení mzdových nákladů dle Milog.
Díky soustředěnému masivnímu protestu východních států EU i našich politiků, částí europoslanců, IRU i ČB zahájila Evropská komise jednání v této věci. Bylo rozhodnuto zahájit infringement se SRN kvůli aplikaci zákona dle Milog v sektoru mezinárodní dopravy s tím, že toto ustanovení je nepřístupným vměšováním do zákonů jiných států a porušuje základní principy ES.
Spolkové republice Německo bylo uloženo, aby do dvou měsíců revidovala tento zákon a podala vysvětlení nebo opatření EK. Do této chvíle nám není známa oficiální reakce SRN a ani konečné stanovisko EK v této věci.
Pravdou je, že máme zprávy pouze o ojedinělých kontrolách dodržování Milog kontrolními orgány SRN. Tímto faktem však nemůžeme být uspokojeni, neboť dosud zákon platí v plném rozsahu a dopravci jsou vystaveni při důsledném vymáhání existenčním potížím a neúměrnému administrativnímu zatížení. Ještě tedy není vyhráno, zatím existuje pouze naděje, že naše argumenty jsou natolik silné, že SRN uzná svůj „úlet“ a uzná nepřiměřené požadavky a nemožnou aplikaci tohoto zákona vůči ostatním státům.
Bohužel k podobným experimentům se uchylují Francouzi, Norové, Rakušané, byť v různých verzích, jsou však stejně nebezpečné s podobnými znaky narušování národních legislativ členských států. (Ekologickým plaketách pro vjezd do Rakouska věnujeme pozornost v č. 1/2015 T&b.)
Doufám, že v dalším vydání budeme konstatovat, že jsme alespoň bitvu o zrevidování zákona o minimální mzdě vyhráli.
(jp)