Návykové látky a jejich nebezpečí

Problematika návykových látek a řízení vozidel v silničním provozu není ničím novým. Objevuje se velmi brzy již v období po 1. světové válce. Postupně je účinnost a dopad návykových látek stále více spojována s úrovní bezpečnosti silničního provozu....

Problematika návykových látek a řízení vozidel v silničním provozu není ničím novým. Objevuje se velmi brzy již v období po 1. světové válce. Postupně je účinnost a dopad návykových látek stále více spojována s úrovní bezpečnosti silničního provozu. Dnes je tato kauza velmi aktuální.

Často čteme na stránkách odborného tisku články na téma „Alkohol jako hlavní příčina dopravních nehod“. Tím je vyvrácen dosud někdy opakovaný mýtus, že alkohol byl pokládán u viníka nehody za polehčující okolnost. Alkohol ovšem byl a je významnou návykovou látkou trvale ohrožující bezpečnost provozu. Nicméně mezi návykové látky patří i kofein, nikotin a pestrá paleta užívaných drog. Termín droga je používaný obecně pro všechny nealkoholové opojné látky.

Stále páchané dopravní nehody s těmi nejtěžšími následky pod vlivem návykových látek jsou podnětem pro zpracování této informace, důležité nejen pro řidiče nákladní dopravy, ale i pro všechny, kteří mají se silniční dopravou co do činění.

Na začátku je nutné pokusit se definovat, co je to vlastně návyková látka? Obecně je návykovou látkou každá přírodní nebo syntetická látka ovlivňující psychický, somatický a sociální stav uživatele, vedoucí po delším užívání ke snížení kontroly nad jejím užíváním a v konečné fázi k psychické a somatické závislosti. My se však budeme zabývat pouze těmi návykovými látkami, které mají bezprostřední negativní účinek na činnost řízení vozidla, a to jak motorového, tak i nemotorového.

Začneme tradičně s alkoholem, jako s nejčastěji zneužívanou návykovou látkou v souvislosti s řízením vozidla. Hlavní dopady alkoholu na pohyb řidiče v provozu jsou především tyto:
- snížení koncentrace pozornosti,
- prodloužení reakční doby,
- chybné a nekritické vyhodnocení dopravní situace spojené s jejím podceňováním,
- u některých řidičů nástup agresivního způsobu jízdy,
- ignorování a omezování ostatních účastníků silničního provozu,
- vysoký obsah alkoholu v krvi jako příčina pomalé jízdy a neudržitelnosti jejího směru,
- nereagování na důležité dopravní podněty v rámci dopravní situace, jakými je například dopravní značení, světelná signalizace a příkazy policie k zastavení vozidla.

Alkohol: Nejčastější návyková látka
I když zjišťování požití alkoholu u řidičů je již dnes velmi dobře zvládnuto pomocí elektronických detektorů, chybí i v rámci Evropské unie jednotná právní ustanovení, která stanoví povolenou hodnotu alkoholu při řízení vozidla. Nepřekročení právní normy je skutečně velmi pestré. Od nulové tolerance až po hodnotu 0,8 promile. Pro řidiče jsou však důležité i hodnoty, které se pohybují mezi oběma uvedenými limity. Např. 0,1, 0,2, 0,5, a to ještě často s rozdělením na řidiče z profese a na řidiče ostatní. Profesionálové jezdí převážně s nulou, avšak řidiči nikoli z povolání mají často toleranci od 0,1 a vyšší. Rovněž důležitá jsou omezení u řidičů s řidičským oprávněním na zkušební dobu. Řidiči začátečníci jezdí rovněž zpravidla v nulové toleranci. I případně povolené množství alkoholu však má svá zásadní omezení, a to při řidičově účasti na dopravní nehodě. Tam je potom jakékoli množství alkoholu (i toho povoleného) jasně přitěžující okolností.

Celý článek si přečtěte v T&b č. 3/10