Ve znamení rodinné tradice

V nové rubrice Návraty a výhledy dáváme slovo pamětníkům, kteří mají velkou zásluhu na vývoji v oborech, které souvisejí s dopravou. Jsou mezi nimi odborníci, kteří ani v pokročilém věku neusnuli na vavřínech. Namísto toho, aby se věnovali svým koníčkům, na něž v aktivním věku nezbyl čas, stále sledují vývoj ve „své branži“. Dnešní setkání patří Ing. Petru Hrdličkovi CSc., pod jehož rukama se rodil Favorit.

Otcův odkaz zavazuje
V životě dnešního hosta hrál mimořádně důležitou roli jeho podnikavý všestranně nadaný otec Karel Hrdlička. Pocházel z poměrně chudých poměrů. Pilný a nadaný student absolvoval sedmileté Reálné gymnasium v Mladé Boleslavi. Studium dokončil maturitou z němčiny, francouzštiny, matematiky a deskriptivní geometrie. Studovat Fakultu strojní a elektrotechnickou C. a K. české vysoké školy technické v Praze. Dnes je hodnocen jako významná osobnost automobilového průmyslu meziválečného Československa: od roku 1930 byl závodním, později vedoucím ředitelem automobilky ASAP (Akciová společnost pro automobilový průmysl) se sídlem v Praze, což nebylo nic jiného, než pozdější AZNP a dnešní Škoda Auto Mladá Boleslav. Pod jeho vedením se z průměrné továrny stala progresivní a moderní automobilka. Z funkce byl odvolán až v říjnu 1941 z důvodu příliš pomalé germanizace továrny a zejména proto, že patřil ke svobodným zednářům.

Nepřijatelný kádrový profil
Oč větší zásluhy měl na rozvoji automobilového průmyslu na území naší republiky Karel Hrdlička, o to horší podmínky připravil pro další vzdělání svým synům. V roce 1944 stal Petr Hrdlička studentem reálky v Mladé Boleslavi, samozřejmě s perspektivou dalšího studia na vysoké škole. Jako syn prvorepublikového ředitele ASAP však neměl pražádnou šanci pokračovat ve vysokoškolském studiu. V červnu 1948 se proto rozhodl jít do učení, což byl tehdy povinný „předstupeň“ k přijetí na průmyslovku. Tím si ovšem vylepšil kádrový profil a v následujícím roce již směl přestoupit na střední průmyslovou školu.

Na vysokou však se svým kádrovým materiálem stále „neměl nárok“. Nastoupil proto do pražského Ústavu pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV), jako asistent pro využití tensometrie ve stavbě automobilu. Po této praxi se mohl přihlásit na ČVUT, kam byl přijat v roce 1954 a kde roku 1959 absolvoval s červeným diplomem a získal titul Ing. Obhajoval práci na téma hypoidní ozubená soukolí. V roce 1967 dokončil vědeckou aspiranturu a připojil ke jménu titul CSc.

Zhodnocení bohaté praxe
Jak hodnotit po tolika letech život nadaného konstruktéra, manažera, vývojáře, odborníka na jednu z nejkomplikovanějších technických disciplín strojařiny – ozubené převody? Ing. Hrdlička konstruoval přípravky, navrhoval rozvodovku pro Škodu 1000 MB, pracoval jako vrchní dílovedoucí ozubárny v AZNP, u renomované firmy Oerlikon konstruoval převodovky, v Ústavu pro výzkum motorových vozidel se stal v roce 1978 vedoucím Útvaru vědeckotechnického rozvoje. Navázal spolupráci s moskevským výzkumným ústavem motorových vozidel NAMI, automobilkami VAZ, Ikarus, Rába, s výzkumnými ústavy AVL, Ricardo Consulting atd

Za jeho působení ÚVMV vyvinul převodovky včetně zkoušek životnosti a tuhosti skříní prakticky na všechno, co se v Československu vyrábělo a co jezdilo – osobní i nákladní automobily, autobusy, tramvaje. Nakonec byly v ÚVMV vytvořeny programy pro celý systém drive-line od motoru až k pneumatice. Z jednoho spolupracovníka v roce 1964 se oddělení záhy rozrostlo na 150 skvělých odborníků.

Favorit a jeho vývoj
Jednou z největších priorit československých vládních činitelů v 80. letech byl ovšem vývoj nového osobního automobilu. Dokumenty, které byly tehdy přísně tajné, ukazují, jak byl Petr Hrdlička sledován. Od  března 1983 pracoval totiž již ředitel Výzkumně-vývojového závodu Ing. Hrdlička jako šéfkonstruktér projektu 781 – Škoda Favorit. Tehdy jsme se vídali častěji, neboť informace o postupu prací na vývoji Favorita patřily pro redaktora, který se zajímal o techniku, k nejzajímavějším.

V paměti zůstala autorovi tohoto příspěvku jedna epizoda, velmi dobře charakterizující tehdejší politické prostředí u nás. Kdo pamatuje tehdejší vývojového střediska Škoda, ten jistě potvrdí, že zvát zahraniční experty renomovaných automobilek ke společenskému setkání a konzultacím (tomu se vývoj nového vozu nevyhnul) do omšelých budov Česany rozhodně nepůsobilo příznivě. Pro zachování společenské formy zvolil Ing. Hrdlička po dohodě se svými nejbližšími spolupracovníky pro jednání s firmou Porsche přijatelnější prostředí v soukromém objektu. Důsledek? Absolutně politicky nepřijatelné! Kromě toho byl šéf vývoje podezírán z protěžování jiné německé firmy. Pro neshody s vedením podal Ing. Petr Hrdlička řediteli AZNP Ing. Dědkovi v lednu 1990 výpověď...

Odskok k Mercedesu
Společnost Mercedes-Benz se vždy snažila vybírat kvalitní zaměstnance. Od 1. dubna 1990 k nim patřil déle než čtyři roky i Petr Hrdlička. Ve funkci, manažera tehdejšího zastoupení stuttgartské automobilky, společnosti Helbig Weiden, vybudoval dealerskou síť pro automobily Mercedes-Benz v Československu a Bělorusku. Současně pracoval pro firmu Fehrer Kitzingen jako vedoucí pobočky v České Lípě. V roce 1995 byl při jednom náhodném setkání požádán Dr. Webrem, tehdy technickým ředitelem škodovky, o spolupráci na vývoji nových typů. Nabídku přijal a záhy pracoval jako externí konzultant na projektech lehkých užitkových vozidel Škoda Felicia pick-up a Škoda Felicia Fun.

Od roku 1997 působil jako marketingový ředitel společnosti GFK Peter. Za jeho působení se tento výrobce velkých laminátových dílů prosadil jako dodavatel pro domácí Karosu Vysoké Mýto, Zetor Brno i pro zahraniční renomované značky, jako je Krone, DAF a pro další odběratele. V „novém oboru“, a to ve funkci obchodního ředitele, dokončil svoji manažerskou aktivitu před několika týdny u společnosti OMB Composites EU, které otevřel dveře k renomovaným zahraničním zákazníkům. Jsou mezi nimi výrobci autobusů či přípojných vozidel, jako např. nizozemský Berkhof (dceřiná společnost VDL) či němečtí špičkoví výrobci obytných přívěsů.

Čím jsem byl…
Motto „Čím jsem byl, tím jsem byl rád“ plně patří Ing. Petru Hrdličkovi. Tak ho poznali a znají i ti, kteří s ním nadále spolupracují, ať už inženýři a docenti z jeho alma mater, či jinde. V posledních letech totiž působí i jako přísedící a podle typu obhajoby jako předseda zkušebních komisí na Fakultě strojní ČVUT v Praze a na Technické univerzitě Liberec.

Jablko nepadá daleko od stromu. Toto úsloví dokazuje syn Petra Hrdličky, Ing. Martin Hrdlička PhD. MBA, který je v současné době vedoucím vývoje agregátů automobilky Škoda Auto Mladá Boleslav. Svým temperamentem a technickým přehledem rozhodně svého otce nezapře.

Foto
V „dobré společnosti“ (zleva): Karel Erben, Ing. Petr Hrdlička, Ing. Zdeněk Patočka, Ing. Jaroslav Šimek, Nuccio Bertone, Ing. Václav Dědek, Filiberto Giannini