Neklidné jaro v Bruselu

Opět je důvod k tomu, abychom si připomněli, že EU je živý organismus plný vášní, kompromisů, ambicí, ústupků, ale i nesplnitelných přání a tvrdých loktů. Z pera našeho dopisovatele hodnotíme jarní měsíce letošního roku. V EVROPSKÉM PARLAMENTU...

Opět je důvod k tomu, abychom si připomněli, že EU je živý organismus plný vášní, kompromisů, ambicí, ústupků, ale i nesplnitelných přání a tvrdých loktů. Z pera našeho dopisovatele hodnotíme jarní měsíce letošního roku.

V EVROPSKÉM PARLAMENTU ODPOR PROTI REFORMĚ KABOTÁŽE
Znepokojivý obraz evropského kabotážního trhu popisují experti a zástupci svazů při slyšení v dopravním výboru Evropského parlamentu (EP). Jeho členové organizovali debatu s ohledem na reformu kabotáže, kterou ohlásila Evropská komise nejpozději na červen. Výsledky diskuse přinesly spíše rozčarování a posílí existující odpor v parlamentě a v radě ministrů dopravy proti další liberalizaci. Proti větší kabotážní volnosti se rovněž vyslovili přítomní zástupci evropských svazů – jen s výjimkou zástupce Evropského společenství speditérů Clecat.

Existující rozdíly v sociálních a daňových zákonech mezi členskými státy Evropské unie, chybějící aplikace předpisů v některých zemích, platných od roku 2009 a zcela rozdílné sankce za porušování práva jsou hlavní překážky férové konkurence v silniční dopravě zboží.
Situace v konkurenci pro podniky ze „starých“ členských zemí se zhoršuje a naopak pro později přistoupivší země se zlepšuje. Kvůli zmenšování nevýhod zakládaly podniky ze „starých“ členských států formální firmy (jen s poštovní schránkou) v přístupových zemích nebo změněné pracovní smlouvy v neprospěch jejich řidičů. Ti méně vydělávají a odpovídají za více úloh. Z tohoto důvodu nemůže dojít k další liberalizaci kabotáže – tvrdili zástupci Evropského svazu zaměstnanců v dopravě EFT a Mezinárodní unie silniční dopravy IRU. Před tím by muselo dojít v Unii k harmonizaci sociálního zákonodárství a členské státy by měly pečovat o dodržování platných předpisů. Zástupce organizace Eurocontrol podtrhl obtíže při účinných kontrolách.
Poslanci konzervativců a sociálních demokratů, jakož i Zelených prohlašovali, že si sotva umějí představit další liberalizaci kabotáže. Mírné zlepšení současných předpisů by bylo za vysokou sociální cenu. Jen konzervativní seskupení ECR a liberálové varovali před tržní izolovaností na společném trhu.

KOMISE NAVRHLA NOVÁ PRAVIDLA PRO NÁKLADNÍ AUTOMOBILY
Dne 15. 4. 2013 navrhla Evropská komise nová pravidla, která by měla podpořit evropské výrobce, aby vyvinuli aerodynamičtější nákladní automobily. Měla by se tak snížit jejich spotřeba o 7 až 10 %, což dále povede ke snížení produkce skleníkových plynů. Snížení nákladů na provoz jednoho kamionu při ujetí 100 000 kilometrů odhaduje zhruba na 5000 eur.
Návrh doporučuje využívat zaoblené budky a aerodynamická křidélka na zádi přípojného vozidla. Zároveň se zlepší zorné pole řidiče, což pomůže každoročně zachránit 300 až 500 životů nechráněných účastníků silničního provozu, jako jsou chodci a cyklisté.
Pravidla, která stanoví specifikace pro těžká nákladní vozidla, pocházejí už z roku 1996 (směrnice 96/53/ES). Nyní je třeba je aktualizovat s ohledem na technologický vývoj.

Hlavními výhodami návrhu jsou:
• Lepší enviromentální výkonnost: Pokrytí energetických potřeb dopravy v EU je zhruba z 96 % závislé na ropě a ropných produktech. Snížení spotřeby pohonných hmot u dálkové silniční nákladní dopravy o 7 až 10 % bude představovat významný přínos pro ekonomiku i životní prostředí. Návrh dále připouští zvýšení hmotnosti, které konkrétně umožní používání těžších baterií pro alternativní pohonné systémy (hybridní a elektrické), a to v nákladních automobilech určených zejména pro městskou dopravu a v autobusech. Nosnost nákladních automobilů se tím ovšem nezmění.
• Vyšší bezpečnost silničního provozu: Stávající tvar budky může při nehodě zvyšovat závažnost zranění účastníků silničního provozu. Omezuje rovněž výhled řidiče do stran. To je obzvláště nebezpečné pro cyklisty a chodce na křižovatkách. Zaoblenější tvar zvětšuje zorné pole a při srážce v nízké rychlosti — obvykle v městském prostředí — snižuje riziko vážných zranění.
• Výhody pro dopravce: Lepší aerodynamické vlastnosti vozidel přinesou u typického dálkového nákladního automobilu úspory na pohonných hmotách.
• Průmyslová příležitost pro výrobce vozidel: Evropští výrobci těžkých nákladních automobilů zaujímají na trhu vedoucí postavení a podniky v tomto odvětví patří mezi největší investory do výzkumu a vývoje. Koncepce nových aerodynamických budek a zadních křidélek bude pro výrobce příležitostí k vývoji nových modelů, což podpoří vytváření pracovních míst a hospodářský růst v Evropě.
• Důslednější kontroly a méně poškozených komunikací: Až jedna třetina kontrolovaných vozidel je přetížená, což způsobuje škody na pozemních komunikacích a ohrožuje bezpečnost. Palubní systémy vážení spojené s digitálními tachografy a stanice pro vážení vozidel za jízdy na hlavních silnicích umožní důslednější kontroly v jednotlivých zemích. Odhaduje se, že přetížená nákladní vozidla v současné době stojí daňové poplatníky přibližně 950 milionů eur ročně.
• Podpora intermodální dopravy: Sníží se administrativní zátěž a bude možné snáze přesouvat 45stopové kontejnery mezi lodní, silniční a železniční dopravou.
Místopředseda Kallas poskytl pokyny týkající se podmínek, za nichž mohou delší nákladní automobily překračovat hranice. Jako hlavní bod tyto pokyny zdůrazňovaly, že otázka používání delších vozidel je podle zásady subsidiarity na rozhodnutí jednotlivých členských států, a to v závislosti na různých místních podmínkách. Žádný členský stát nemá povinnost používání delších vozidel povolit, pokud to nepovažuje za vhodné. V pokynech se však uvádí, že sousedící členské státy používání delších vozidel mohou povolit, pokud zůstane omezeno pouze na dopravu mezi těmito dvěma členskými státy, které to již umožňují, a významně neovlivní mezinárodní hospodářskou soutěž. Tyto pokyny jsou nyní začleněny do revidované směrnice.
Co bude následovat?
Stávající návrh musí přijmout Evropský parlament a členské státy, teprve poté může nabýt právní účinnosti. Lze očekávat, že nové nákladní automobily se na silnicích objeví v roce 2018 až 2020.

ROZHODNUTÍ O MARCO POLO V ČERVNU
V červnu chce Evropská komise rozhodnout o budoucnosti programu Marco Polo. Druhá podpůrná fáze proběhne do konce roku. Současné pochybnosti o jeho pokračování jsou výsledkem nejistoty o rozsahu financujícího režimu Connecting Europe Facility. Jelikož EU ještě bojuje o svůj finanční rámec do roku 2020, není jasné, kolik prostředků bude k dispozici, jež budou muset financovat budoucí podpůrný program.

UIRR HLEDÍ SE SKEPSÍ NA DELŠÍ SILNIČNÍ SOUPRAVY
Se starostmi sleduje Mezinárodní společenství kombi dopravy (UIRR) debatu o délkách a hmotnostech nákladních automobilů, která započala v EU. Obecně by neměly být povoleny žádné změny rozměrů, jež by byly proti žádoucímu převodu nákladní dopravy na železnici, potvrzuje organizace. Má obavu, že reforma předpisů o délkách by byla proti tak zvané Ro-La (kamiony na vagonech) a proti nedoprovázené dopravě. Proto zůstává UIRR při tom, že výrobci nákladních automobilů mají využít všech alternativ pro účinnou aerodynamiku v rámci existujících délek, než budou pomýšlet na prodlužování vozidel.

POTŘEBA REGULACE LOBBINGU NA ÚROVNI EU
Dne 11. dubna 2013 se v Bruselu uskutečnila debata na téma lobbing. Pořadateli debaty byly Aliance pro transparentnost lobbingu a regulaci etiky (ALTER-EU), Rakouská federální komora práce (Arbeiterkammer) a Rakouská federace odborů (ÖGB). Cílem bylo diskutovat o potřebě regulace lobbingu na úrovni EU a větší transparentnosti s ohledem na nedávnou aféru komisaře Dalliho.

Nedávná aféra „Dalligate“, která měla za následek odstoupení komisaře pro zdraví a spotřebitelskou politiku Johna Dalliho, znovu rozvířila debaty o regulaci lobbingu v Bruselu a o propojení vysokých politiků se zástupci firem. Během vyšetřování se ukázalo, že lobbista z blízkého okolí bývalého komisaře Dalliho si vyžádal úplatek ve výši 60 milionů eur od švédské firmy za to, že jí zprostředkuje schůzky s Dallim s cílem ovlivnit výslednou podobu navrhované směrnice o tabákových výrobcích ku prospěchu dané firmy. Znovu se na pořad dne dostala také otázka funkčnosti takzvaného rejstříku transparentnosti, což je seznam, do kterého se mohou dobrovolně zapsat lobbisté působící v Bruselu, přičemž registrací se zavazují k dodržování etickému kodexu. Tato témata a mnohá další se probírala na debatě s názvem „Lekce z lobbikracie“, která se konala zmíněný den v Bruselu.

Člen kabinetu místopředsedy Evropské komise pro interinstitucionální vztahy a administrativu Maroše Šefčoviče Christian Linder si nemyslí, že by EU byla ovládaná lobbisty. Podle něj je lobbing v demokratických státech zcela normální proces a přiznává, že Evropská komise má povinnost lobbisty vyslechnout, stejně tak jako další strany. Tlaky ze třetích stran fungují dlouhou dobu, takové tendence je možné zaznamenat již od padesátých let minulého století. Nemyslí si ale, že by lobbisté rozhodovali za instituce. Jak v Radě, tak v Parlamentu se členové těchto institucí rozhodují spíše podle stranických principů a Komise je velice citlivá k respektování principu transparentnosti. V rámci interních pravidel pro zaměstnance existuje rámec, který zabraňuje ovlivňování legislativy ze strany lobbistů. Zaměstnanci například nesmí přijímat žádné dary, také je důležité, aby se rozhodovali podle svého nejlepšího uvážení a citu, případně pokud se cítí pod tlakem, měli by o tom informovat své nadřízené. V každém generálním ředitelství Komise je jeden člověk zabývající se otázkami etiky, řada informací k tomuto tématu je dostupná také na intranetu Komise. Každý úředník navíc vždy funguje ve skupině, má své nadřízené, takže nikdo není nikdy vystaven tlaku úplně sám.

SCHENGENSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM II SPUŠTĚN
Dne 9. dubna 2013 byla spuštěna druhá generace Schengenského informačního systému (SIS II), který má posílit bezpečnost a usnadnit volný pohyb uvnitř Schengenského prostoru. Systém SIS II umožňuje snadnou výměnu informací mezi státními orgány hraniční kontroly, celní správou a policií o pohřešovaných osobách, lidech, kteří by mohli být zapleteni do vážných zločinů, a majetku, který byl ukraden, zpronevěřen či ztracen (především auta, zbraně a identifikační dokumenty).

PRACOVNÍ VZTAHY A SOCIÁLNÍ DIALOG
Evropská komise zveřejnila výzvu k předkládání návrhů s názvem "Pracovní vztahy a sociální dialog". Rozpočtová položka má dva podprogramy: Podpora evropského sociálního dialogu a zvýšení odborné způsobilosti v pracovně-právních vztazích. Za způsobilé žadatele jsou považováni sociální partneři, organizace působící v oblasti pracovních vztahů, veřejné orgány a mezinárodní organizace.
Pro rok 2013 byla vyčleněna částka ve výši 13 975 000 eur. Pro podání žádostí v roce 2013 je stanoven jeden termín: 20. června 2013 pro akce, které budou zahájeny nejdříve 20. října 2013 a nejpozději 31. prosince 2013.

STAŽENÍ EMISNÍCH POVOLENEK
Šest ministrů životního prostředí z Německa, Francie, Itálie, Spojeného království, Švédska a Dánska zaslalo evropským zákonodárcům dopis, ve kterém požadují, aby byl schválen návrh na stažení části emisních povolenek, jenž by měl zvýšit jejich současnou příliš nízkou cenu. Dopis byl sice podepsán i německým ministrem, nicméně ostatní němečtí představitelé se od této iniciativy distancují a dále trvají na nezasahování do tržních mechanismů. Tento návrh bude projednáván v Parlamentu v nejbližší době.
POLITIKA SOUDRŽNOSTI POMÁHÁ PŘESTÁT KRIZI A DOSAHOVAT RŮSTU
Strategická zpráva pro rok 2013, která shrnuje vliv programů implementovaných v rámci kohezní politiky 2007 až 2013 v členských státech říká, že tato politika pomáhá přestát krizi a dosahovat růstu. Informace z většiny států obsahují data do konce roku 2011. Do té doby se podařilo mimo jiné zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu pro 1,9 milionu lidí, bylo postaveno 460 kilometrů silniční a 334 kilometrů železniční infrastruktury v rámci projektů TEN-T a 2,4 milionu lidí našlo práci díky podpoře plynoucí z Evropského sociálního fondu. Díky podpoře pro malé a střední podniky bylo vytvořeno dalších téměř 400 000 pracovních míst.

POVINNÉ ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ
V úterý 13. dubna vydala Evropská komise návrh na zveřejňování nefinančních informací ze strany velkých společností. Tento návrh požaduje upravit tři směrnice týkající se účetnictví o povinnost zveřejňovat i jiné než pouze finanční informace, například takové, které se týkají opatření v oblasti životního prostředí. Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE však tento návrh odmítá zejména z důvodu zvýšení administrativní zátěže. Nevládní organizace jej naopak vítají, protože podle nich umožní lépe bojovat s korupcí nejen na úrovni EU. Zároveň jej však označují za příliš slabý
PRÁVA PRACOVNÍKŮ NA VOLNÝ POHYB
Evropská komise navrhla opatření, která mají zajistit lepší uplatňování unijních právních předpisů týkajících se práva občanů pracovat v jiném členském státě, a usnadnit tak lidem využívání jejich práv v praxi. Stále ještě přetrvává problém spočívající v nedostatečném povědomí o pravidlech EU u veřejných i soukromých zaměstnavatelů bez ohledu na to, zda je vnitrostátní právo v souladu s právem evropským, či nikoliv. Tato neinformovanost o pravidlech či jejich nepochopení je hlavním zdrojem diskriminace na základě státní příslušnosti. Lidé rovněž uvádějí, že nevědí, na koho se v hostitelském členském státě obrátit, pokud se potýkají s obtížemi spojenými s jejich právem na volný pohyb. Cílem návrhu je tyto překážky překonat a napomoci předcházení diskriminaci pracovníků na základě státní příslušnosti. Za tím účelem navrhuje praktická řešení.

László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, uvedl: „Volný pohyb pracovníků je klíčovým prvkem jednotného trhu EU. V některých členských státech je v tuto chvíli nezaměstnanost vyšší než v jiných. O to důležitější je usnadnit těm, kdo chtějí pracovat v jiné zemi EU, aby tak učinili. Mobilita pracovních sil má přínos pro všechny zúčastněné: prospívá hospodářství členských států i jednotlivým pracovníkům. Tento návrh pomůže lidem překonat překážky, jež jim brání pracovat v jiné zemi EU.“

PRVNÍ CELOEVROPSKÁ VYSOKOŠKOLSKÁ INICIATIVA MOOC
První celoevropskou iniciativu „MOOC“ (otevřené kurzy on-line) spustili za podpory Evropské komise partneři z 11 evropských zemí. Jedná se o internetové univerzitní kurzy, které lidem umožňují přístup ke kvalitnímu vzdělání, aniž by museli opustit pohodlí svého domova. Zájemci si budou moci vybírat z přibližně 40 kurzů z různých oborů, a to ve 12 jazycích. Kurzy budou zdarma. Iniciativu řídí Evropská asociace univerzit dálkového studia (EADTU) a převážně zahrnuje tzv. otevřené univerzity (open universities). Partneři se nacházejí v těchto zemích: ve Francii, Itálii, Litvě, Nizozemsku, Portugalsku, na Slovensku, ve Spojeném království, Španělsku, Rusku, Turecku a Izraeli. Podrobné informace o nabízených kurzech jsou k dispozici na portálu www.OpenupEd.eu.