V zemi biblických příběhů  |  Truck & business 2 / 2009  |  Aktuální číslo  |  Truck & Business

     
 

Truck & Business » Aktuální číslo » Truck & business 2 / 2009 » V zemi biblických příběhů

V zemi biblických příběhů

 
image1110

Není lehké opustit teplo domova a vydat se na cestu, která nenabídne nic než nepohodlí, nejistotu a notnou dávku rizika. A navíc dát dobrovolně všanc své jméno, sice dobré a prověřené, ale o to víc hájené a střežené. Pro společnost Renault Trucks by...

 

Není lehké opustit teplo domova a vydat se na cestu, která nenabídne nic než nepohodlí, nejistotu a notnou dávku rizika. A navíc dát dobrovolně všanc své jméno, sice dobré a prověřené, ale o to víc hájené a střežené. Pro společnost Renault Trucks by bylo jednodušší a vděčnější investovat nemalé prostředky třeba do okázalé reklamní kampaně, v níž by blahobytně vyhlížející řidiči v nažehlených košilích promlouvali o dokonalosti jejích výrobků. Renault Trucks se však dobrovolně vydal cestou trnitou a nejistou. Své nákladní automobily poslal tak říkajíc do jámy lvové, do těch nejtvrdších podmínek, které lze na zeměkouli najít. A technice i posádkám stanovit nelítostný itinerář.

Šest vozů Renault Kerax a stejný počet respekt budících modelů Sherpa dopravil (po vlastní ose) na nejsevernější výspu Evropy, Nordkapp neboli Severní mys v Norsku, a pak už je vyslal na cestu, která se dá označit za jedno z největších novodobých dobrodružství. Do cesty jim postavil sedmnáct zemí, teplotní rozdíly až 60 °C, výškové rozdíly přes 4000 m a především – 30 000 kilometrů silnic a cest, neskutečnou škálu různých podmínek a povrchů, které si lze na takové pouti třemi kontinenty představit. Cíl? Mys na jižní polokouli, který byl odjakživa světlem na konci tunelu, jiskřičkou naděje generací mořeplavců, kteří obeplouvali nejjižnější cíp Afriky v naději, že mají to nehorší za sebou. Posádky Renault Trucks si u Mysu Dobré naděje v Jižní Africe budou moci oddechnout až 8. července, kdy mají protnout cíl cesty nazvané příznačně Cape to Cape, od Mysu k Mysu.

Atmosféru Cape to Cape je nutné zažít, aby si člověk udělal reálný obrázek o tom, co tato expedice obnáší. Mnohé lze vyčíst ze zpráv a informací na internetu, z televizních reportáží a novinových článků, ale být svědkem strastiplné cesty byť jen dva nebo tři dny, to nenahradí ani sebelepší zpravodajství. Truck & business měl to štěstí, že mohl doprovodit karavanu rudých vozů Renault Trucks po přibližně 800 km dlouhé trase vedoucí napříč Jordánskem. Expedice právě absolvovala průjezd Sýrií a ještě předtím Tureckem, kde vstoupila na asijský kontinent. To již měla za sebou tisíce kilometrů od Murmansku po Sofii, kdy depresivní dny, při nichž se snad vůbec nerozednívá, sníh, led a ostrý vítr jen pomalu ustupovaly zákonitostem zeměpisné šířky a posádky čekalo více světla, slunce a tepla. Atmosféru prvních týdnů expedice jsem tak trochu pocítil, když jsem telefonoval někdy v únoru kolegovi do belgické edice našeho časopisu a zastihl jsem ho na rusko-ukrajinských hranicích ve chvíli, kdy celá expedice čekala již šestnáctou hodinu na celní odbavení. V té chvíli jsem byl rád, že „náš“ úsek vedl přece jenom o něco jižněji a také o pár týdnů později, kdy i v našich končinách jaro převzalo vládu nad zimou. Jediný háček byl v tom, že jsme druhé nejvýznamnější křesťanské svátky měli strávit tam, kde je toto náboženství ve výrazné menšině. Paradoxně ke kořenům křesťanství je tu blíž než kdekoli v Evropě.

Zastavení první: Amán
Skupinka českých a slovenských novinářů dohonila karavanu Cape to Cape na břehu Mrtvého moře necelé dvě hodiny jízdy od jordánské metropole Amánu. Už na parkovišti hotelu s příznačným názvem Dead Sea Hotel bylo jasné, že náš šofér nezabloudil a že jsme na tom správném místě. Rudý ostrůvek vozů Renault Trucks šlo totiž identifikovat již z velké dálky. Vozy odpočívaly bok po boku ve vyhrazené části rozlehlého parkoviště, evidentně již po základní očistě, a absence jakéhokoli personálu dávala tušit, že všechno je tak, jak má být. Zasloužené hodiny odpočinku si dopřávali i členové dorazivší expedice, která teprve před několika hodinami překročila syrsko-jordánskou hranici. Pro řidiče i doprovod, který převzal štafetu před několika týdny v Kyjevě, to byl rutinní večer, který již věštil blížící se konec jejich mise. Další „střídání stráží“ proběhne za tři dny v Akabě na jihu Jordánska, kdy za volanty usednou čerstvé posily. Od tohoto místa nás však ještě dělilo přibližně 700 km, z nichž část vedla nehostinnou pouští Wádí Rum.

Zastavení druhé: kokpit
Jako člen doprovodu máte v průběhu dne poměrně hodně času sledovat krajinu, nebo se věnovat studiu itineráře. Jordánská část trasy zaujala nízkou průměrnou rychlostí – kolem 50 km/h a nižší. Po prvních kilometrech se zdá, že štreka prvního dne měřící přes 300 km musí být pohodlně zvládnuta daleko před západem slunce. První kilometry vedou po dokonalých asfaltkách podél Mrtvého moře, nejníže položeného místa na světě, jež se nachází 400 m pod úrovní „pravého“ moře. Kokpit vozu Renault Sherpa, který se stane na příští tři dny mým dočasným domovem, je přísně účelný a poměrně strohý. Není divu, vždyť tento automobil nachází nejčastější uplatnění v armádě. I když, jak upozorňuje jeden z našich dočasných spolucestujících, zřejmě dobře informovaný člověk blízký Renault Trucks, všechna vozidla Sherpa na trase Cape to Cape jsou vlastně prototypy oproštěné od nezbytných vojenských úprav. Interiéru vévodí mohutný ochranný rám, sedadla jsou závodního typu vybavená čtyřbodovými bezpečnostními pásy. Řízení vozu je na pohled poměrně komfortní, alespoň pro tento typ vozidla, řazení automatické, takže i náš řidič Christoph si chválí relativní pohodlí blízké tomu, co nabízí osobní automobil nebo lehčí náklaďák. Nechybí ani elektrické stahování oken a klimatizace. Řidič má k dispozici některé technické vymoženosti, které u běžného vozu nenajdeme. Např. displej systému Teleflow, který plní hned několik funkcí současně. Podle zadaného módu (asfalt, šotolina, písek) např. snižuje nebo zvyšuje tlak v pneumatikách, odhalí defekt pneumatiky a únik vzduchu nebo upozorní řidiče na překročení rychlosti. Všechna kola jsou vybavena čidly, jež monitorují tlak v pneumatikách a v případě potřeby si „řeknou“ o dohuštění (z palubního kompresoru) nebo naopak o snížení tlaku.

Celý článek si přečtěte v T&b č. 2 / 2009

 
 
 

Komentáře k článku

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve příhlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
 
 
 
 

5. května 1323/9
140 00 Praha 4

Tel.: +420 261 221 953
Tel.: +420 241 409 318

Fax: +420 241 403 333
E-mail: info@truck-business.cz