ZAHRANIČNÍ VSTUPNÍ POVOLENÍ

Vývoj dopravního trhu v mezinárodní kamionové dopravě (MKD) je závislý nejen na konkrétním stavu poptávky po silniční nákladní přepravě a na schopnostech jejího uspokojení ze strany jednotlivých dopravních firem, ale i na skutečných přepravních...

Vývoj dopravního trhu v mezinárodní kamionové dopravě (MKD) je závislý nejen na konkrétním stavu poptávky po silniční nákladní přepravě a na schopnostech jejího uspokojení ze strany jednotlivých dopravních firem, ale i na skutečných přepravních možnostech dopravců (někdy i tvrdě administrativně omezovaných). Taková omezení jsou přitom ze strany dopravních firem v podstatě neovlivnitelná.

Vývoj dopravního trhu v mezinárodní kamionové dopravě (MKD) je závislý nejen na konkrétním stavu poptávky po silniční nákladní přepravě a na schopnostech jejího uspokojení ze strany jednotlivých dopravních firem, ale i na skutečných přepravních možnostech dopravců (někdy i tvrdě administrativně omezovaných). Taková omezení jsou přitom ze strany dopravních firem v podstatě neovlivnitelná.

Problematika vstupních povolení se již komplexně netýká přeprav MKD mezi členskými státy Evropské unie.

Významným omezujícím opatřením v MKD je uplatňování kontingentů (množství, limitů, počtů), zahraniční vstupní povolení (angl. Permit, něm. Genehmigung), resp. Povolení pro mezinárodní přepravu věcí (častěji jen zahraniční povolení, vstupní povolení či povolení).

Význam restriktivních opatření v podobě kontingentů zahraničních vstupních povolení se postupně snižuje, protože obecně sílí tendence k odstranění administrativních bariér, a to např. i ze strany IRU (International Road Union – Mezinárodní silniční unie). Po vstupu České republiky do Evropské unie sice obecně došlo ke zrušení dvoustranných mezivládních kontingentů vstupních povolení, resp. povolovacího řízení mezi Českem a členskými státy Unie, problémem však zůstává řešení některých třetizemních přeprav prováděných českými dopravci ze států „pětadvacítky“ do zemí mimo ni. Ty jsou nadále podmíněny třetizemními vstupními povoleními, resp. i jejich nutností ze strany konkrétního členského státu EU (pozn. této problematice bude věnován prostor v dalším pokračování). V dopravě mezi Českem a neelejskými státy unie v podstatě nedošlo ani po našem vstupu do EU v oblasti vstupních povolení k žádným podstatným změnám.

Počty a druhy zahraničních povolení pro MKD do jednotlivých států dosud ovlivňují konkrétní podnikatelské aktivity českých silničních dopravců, ale i jejich možnosti přepravovat zboží pro naše přepravce a zasilatele.

Svojí existencí zahraniční povolení zpravidla i regulují kapacitu a rozsah MKD. V některých relacích tím může docházet k omezování konkrétních exportních nebo importních operací hmotným zbožím. V této souvislosti je třeba připomenout, že cenové kalkulace (pro obchod hmotným zbožím) mnohdy nedovolují jiný – zpravidla finančně náročnější – způsob mezinárodní přepravy než je MKD.

Množství a druhy zahraničních povolení, ale i vzájemné vztahy se státy, pro které jsou tato povolení vydávána, vycházejí z dvoustranných mezivládních dohod o mezinárodní silniční dopravě (někdy bilaterální dohody či jen dohody). Takovými dohodami je upraven vztah Česka prakticky ke všem evropským státům a s některými mimoevropskými zeměmi (např. Kazachstán, Írán). Se státy, s nimiž tyto dohody nejsou uzavřeny, mohou být do určitého rozsahu tyto vztahy řešeny prozatímními mezirezortními ujednáními.

Výší a strukturou konkrétních kontingentů zahraničních vstupních povolení jednotlivé státy ovlivňují, resp. vůbec podmiňují eventuální možnost samostatného exportu našich dopravních služeb bez přímé vazby na náš obchod hmotným zbožím. Samostatný export dopravních služeb může být v MKD prováděn třetizemními nebo kabotážními přepravami realizovanými našimi dopravci na zahraničních dopravních trzích, resp. přepravami uskutečňovanými na území cizích států. Realizace exportu samostatných dopravních služeb české MKD – tj. kabotážní přepravy (tzn. Vnitrostátní přeprava prováděná našim dopravcem na cizím území, resp. Uvnitř cizího státu) však obecně není liberalizována/ povolena.

Celý článek si přečtěte v T&B č. 2/06