Krádeže v silniční autodopravě

Silniční doprava je obecně nejpoužívanější způsob přepravy zboží mezi dvěma body a zejména v evropském měřítku pokrývá drtivou většinu přepravených objemů zboží na území. Nejde samozřejmě jen o přepravy ucelených kamionových zásilek, jak jsou obecně známy z našich přeplněných dálnic, ale taktéž o přepravy drobnějších zásilek ve sběrných systémech a další. Vzhledem k tomu, že je tento způsob dopravy podvědomě velmi známý široké veřejnosti, naskýtá se pochopitelně mnoho příležitostí pro páchání kriminality, a to zejména krádeží.

Krádeže v rámci silničních přeprav nejsou bohužel vůbec něčím ojedinělým a v některých místech jsou tyto skutky celkem častým, dalo by se říci téměř obvyklým a běžným jevem. Nejčastějším rizikům krádeží se vystavují zejména kamiony odstavené na dlouhé cestě od odesílatele k příjemci, a to hlavně na různých parkovištích a plochách, kde řidiči vykonávají povinné přestávky pro odpočinek dle předpisu AETR. Dnešní doba je specifická tím, že se konkurence v silniční dopravě doslova pere o každou zásilku, náklady na provoz stoupají, nafta i poplatky za užívání infrastruktury trvale rostou, rezervy se zmenšují nebo téměř neexistují a kamiony jsou proto co nejefektivněji využívány. Jezdí v maximální možné míře a i jejich řidiči jsou beze zbytku vytíženi a čas prostoje využívají skutečně k odpočinku před dalším časem stráveným za volantem mnohdy i více než čtyřicetitunového kolosu. To jsou ideální podmínky pro využití téměř nehlídaného vozidla k páchání trestné činnosti. Terčem se stává vše, co lze zpeněžit, a tím se obohatit. Škody způsobené krádežemi v dopravních řetězcích v rámci EU atakují hranici téměř deseti miliard eur, což není zanedbatelná položka a téma ochrany je velmi zásadní. Nejrizikovějšími oblastmi v rámci EU jsou země Pyrenejského a Apeninského poloostrova.

Palivové nádrže častým terčem
Velmi častým předmětem zájmu se stávají nádrže s naftou. Vezmeme-li v úvahu, že objemy nádrží běžných kamionů se pohybují mezi 700 – 1500 litry, je při současných cenách PHM vidina relativně nenáročným způsobem získaného paliva lákavá. Metod, jak se k naftě z nádrží dostat, je mnoho, ať už „elegantně“ přes víčko nádrže, nebo násilně narušením nádrže samotné, kdy dojde ke značné škodě i na nádrži samotné. To ovšem pachatelé těchto činností neřeší, důležitý je pro ně pouze zisk pohonných hmot. Řešení, jak se tomu bránit, není příliš mnoho, různá mechanická a elektronická zabezpečení nádrží jsou postupem času překonávána a množství krádeží neklesá. Mnozí dopravci řeší snížení rizika tím, že nechávají řidiče tankovat jen nezbytné množství nafty, aby v případě krádeže, byly škody co nejmenší. Jenže vzhledem k tomu, že spotřeba kamionu se počítá na desítky litrů na 100 km, jsou i u tak objemy lákající k odcizení dosti zajímavé.

Kabiny lákají
Dalším předmětem zájmu krádeží se stávají věci v kabinách řidičů. Organizované skupiny pracující promyšleně a využívají chvílí, kdy řidič není ve svém vozidle, ale například v motorestu na jídle, nebo ve sprchách autohofu. Stejně jako u osobních vozidel překonají zámky dveří kabiny a vykradou vše, co v kabině najdou. Velmi často jde o vybavení vozidel, ale i osobní věci řidičů a jiné, někdy až komicky nesmyslné předměty (například plyšové hračky, kterými některé kamiony doslova přetékají). Nastávají dokonce i případy, kdy jsou kabiny vykradeny i v přítomnosti spícího řidiče, což překračuje hranice drzosti a fantazie, kam až se zloději odvažují dojít.

„Na jistotu“ pro náklad
Ovšem nejen výbava vozidel je terčem krádeží. Velmi lákavým cílem jsou samotné náklady. Při představě kamionu plně naloženého například drahou elektronikou, tabákovými výrobky či alkoholem je jasné, že pokusy o takové krádeže jsou na prvním místě. Velmi často v takových případech nejde o náhodné krádeže způsobem „otevřeme a uvidíme, co najdeme“, ale o předem naplánované a propracované akce. Kamiony jsou sledovány, pohyb řidičů po odstavných parkovištích hlídán a akce těchto skupin připraveny tak, že je až s podivem, jak je možné, že krádež proběhne téměř bez povšimnutí okolí. Vniknout do nákladového prostoru vozidla není až takový problém, kleště na odstřihnutí plomby lze koupit téměř v každém železářství a proříznutí plachty návěsu je otázka několika vteřin nástrojem za pár korun. Proto se dnes již málokdy setkáme na silnicích s kamiony, které by pod plachtovým návěsem přepravovaly drahé a snadno přenosné zboží. Snahou je toto zboží chránit alespoň skříňovým návěsem, kde je přístup již ztížen samotnou konstrukcí návěsu. Jenže ono ukrást „pár“ drobností z kabiny tahače, nebo rovnou polovinu nákladu z návěsu, je rozdíl, a proto jsou zloději vybaveni i velkými vozidly pro odvoz takto odcizeného zboží. Nekradou se  však jen předměty malých rozměrů a malého množství. Odcizení třeba nových osobních automobilů přepravovaných z výroby k prodejci již taktéž nejsou výjimkou. Bohužel není neobvyklé, že by byl odcizen rovnou celý návěs, nebo kamion, čímž se škody i několikráte znásobí.

Invence organizovaných skupin dosáhla tak vysoké progrese, že se dnes již objevují případy, kdy tyto skupiny koupí rovnou celou dopravní společnost i s její současnou obchodní pozicí na trhu a přístup k požadovanému zboží je pro ně mnohem „elegantnější“. V praxi to znamená, že se stávají aktivní součástí logistického řetězce a na první pohled lze toto riziko velmi těžko identifikovat a odhalit.

Obrana dopravců
Snahy dopravců chránit se před krádežemi jsou značné, ať již aktivním přístupem a snahou o minimalizaci stání kamionu na veřejných prostorách nebo vybavením vozidel různými ochrannými prostředky a technologiemi či sledováním vozidel 24 hodin denně.

Celý článek si přečtěte v časopise Truck & business 1 / 2014

Napsal: Redakce