Výhoda každého manažera

V dnešní době jsme přehlceni informacemi ze všech různých zdrojů – o politické situaci, o cenách ropy (která také s politikou souvisí), reformě veřejných financí. Vybrat ty správné a relevantní informace rozhodně není jednoduché. Proto také...

V dnešní době jsme přehlceni informacemi ze všech různých zdrojů – o politické situaci, o cenách ropy (která také s politikou souvisí), reformě veřejných financí. Vybrat ty správné a relevantní informace rozhodně není jednoduché. Proto také manažeři, kteří jsou vystaveni informačnímu přehlcení a musí se soustředit na hlavní činnost firmy jako je dlouhodobá strategie či vyjednávání o cenových podmínkách často spoléhají na odborníky ve funkčních oblastech jako je marketing, finance atd.

Tím, že obvykle ředitel firmy přichází z oblasti, kde se vytváří hodnota – z výroby, poskytování služeb, řízení dopravy, bývá oblast financí brána jako „nutné zlo“, o které se má postarat paní účetní nebo finanční ředitel. Málokdy padne otázka typu „Potřebujeme k úspěšné strategii a vytváření hodnoty pro zákazníky, kterou nám nakonec zaplatí, i informace z účetnictví?“ Většina podnikatelů nebo manažerů se setkává s účetnictvím pouze při hodnocení ročních výsledků na úrovni tržeb a zisku, resp. při sestavování daňového přiznání.

Finanční ředitel do čela
Kariérní růst v posledních letech ale naznačuje něco jiného a do popředí význačných mezinárodních společností se v poslední době dostávají finanční ředitelé místo ředitelů výrobních či prodejních. Proč tomu tak je? Souvisí tato změna nějak s těmi nudnými účetními podvojnostmi „Má dáti/Dal“ a výkazy typu bilance znějící pro obyčejného člověka jako zaklínadlo?
Téměř pětina všech generálních ředitelů v USA bývala kdysi finančními řediteli a počet se stále zvyšuje. Můžeme se podívat na tak významné firmy jako je Pepsi Cola, které dnes velí její bývalá finanční ředitelka Indra Nooyi, finanční ředitel General Electric K. Sterin se od července 2007 stal místopředsedou a ve společnosti ABB je dočasným šéfem finanční ředitele M. Demaré. I když na finančnících se často kritizuje jejich nedostatečná vůdčí osobnost či malá schopnost motivovat týmy a udržovat kontrolu, je momentálně zdůrazňována jejich schopnost dívat se na vývoj společnosti realisticky a místo odhadů vše kvantifikovat, zaměřit se na místa, která přinášejí hodnotu pro společnost jako celek, komunikovat s bankami a překonávat finanční krize a vybudovat efektivní kontrolní systém. Pokud roste trh, bývá manažerem firmy často zástupce prodeje, pokud ale trh stagnuje, snižují se marže, pak přichází do popředí lidé z oblasti financí.
Úspěšní manažeři, kteří chtějí řídit firmu v období silného růstu i stagnace si doplňují klíčové kompetence tam, kde to potřebují. A právě proto dnes existuje celá řada vzdělávacích programů jako je účetnictví či finance pro neekonomy, které jim pomohou pochopit, jak lze řídit firmu pomocí čísel, která se dají vydolovat z tak fádní oblasti, jako je účetnictví.

Účetnictví základem
Klasické účetnictví se přirovnává k řízení automobilu pomocí zpětného zrcátka – až když uděláte roční závěrku, zjistíte, jaký jste měli skutečný zisk. Navíc účetní výkazy definované dle zákonných požadavků se pro interní potřebu příliš nehodí – jejich účelem je sjednotit informace pro externí požadavky bank, investorů, finančních úřadů.
Dalším krokem k lepšímu využití informací, které leží jako na dlani, je jednoduše mít závěrku měsíční, do které se manuálně provedou korekce pro potřeby řízení. V mezinárodních společnostech je sestavení měsíční závěrky velmi stresující, protože se zde provádí účetní operace, které se běžně dělají až na konci roku – počítají se dohadné položky, rezervy k zásobám, vývoj směnných kurzů a rezerva na daň z příjmu. Pro běžné potřeby je postačující, pokud se definuje třeba i v Excelu výsledovka rozdělená na funkční oblasti (krycí příspěvek z hlavní činnosti např. dle produktů či regionů), dále náklady na prodej, správu atd., které ukazují, na kterém stupni se ztrácí nejvíce příspěvků na krytí fixních nákladů a kde je možné v případě potřeby tyto náklady uspořit. Podobně nám bilance ukazuje, jak nám rostou zásoby, pohledávky či závazky. Místo celé bilance lze pro řízení použít jenom její klíčové položky, které se shrnují pod odborný termín „pracovní kapitál“. Třetí oblastí je sledování ukazatele cash-flow, kde řeč peněz je každému podnikateli srozumitelná a hlídá si stav účtu i bez pomoci paní účetní.

Celý článek si přečtěte v březnovém vydání Truck & business.