Co bychom měli vědět o zasílatelství

Problematika odpovědnosti patří ve všech právních vztazích bezesporu k té nejdůležitější a přitom velmi často i k nejproblematičtější… Na rozdíl od zcela pevně dané (kogentní) a co do rozsahu limitů odpovědnosti zcela přesně určené odpovědnosti mezinárodních dopravců je odpovědnost zasílatele podstatně složitější.

Zákonná úprava zasílatelství je právně upravena v tzv. NOZ (Nový občanský zákoník). Ustanovení zákoníku jsou určující jak pro zasílatele obstarávajícího vnitrostátní, tak i mezinárodní přepravu. Žádné mnohostranné mezinárodní úmluvy (jako je třeba Úmluva CMR platící pro MKD) zde neexistují.

Odpovědnosti zasílatele lze charakterizovat na dvou úrovních, jedná se o obecnou (všeobecnou) a zvláštní. Co se týče obecné odpovědnosti zasílatele, ta se týká především splnění závazku – tj. sjednání způsobu a podmínek přepravy, které budou nejlépe vyhovovat zájmům příkazce a které jsou zasílateli známé. Odpovědnost zasílatele se vztahuje zejména na včasné obstarání přepravy, na splnění pokynů příkazce, na správnou (optimální) volbu dopravního oboru, druhu dopravy, dopravce a dalších subjektů, na udělení správných dispozic všem subjektům podílejícím se na přepravě (resp. na jejím budoucím provedení), na dodržení smluvené ceny, ale také např. na neupozornění příkazce na jeho nesprávné či neúplné pokyny.

V těchto případech se tedy nejedná o odpovědnost zasílatele za zásilku převzatou k přepravě.

Zvláštní odpovědnost zasílatele a možnost jejího zbavení (tzv. exkulpace) je v NOZ upravena v ustanovení § 2478 NOZ (dříve § 603 odst. 2 Obch. z.).

Tato odpovědnost má objektivní charakter - jde o odpovědnost bez ohledu na zavinění zasílatele (právní úprava v NOZ považuje za tzv. liberační důvod objektivní nemožnost zasílatele škodu odvrátit).

Více T&b 1/2015.

Napsal: Vlastík

Související články

• Nový občanský zákoník: zasílatelství