"Poloprůhledný koktejl" parametrů snižuje motivaci dopravců investovat do alternativních pohonů

Tématem Barometru silniční autodopravy druhého letošního čísla je budoucnost autodopravy z hlediska pohonů. Velmi zajímavé názory předních manažerů odvětví autodopravy a logistiky a jejich dodavatelů si můžete přečíst v čísle, které vychází i jaké příloha týdeníku Ekonom 24. června. Jako malé avízo na článek přinášíme názor Karla Kloudy ze společnosti ZDEMAR TRANSPORT Chabařovice.

Masivnějšímu rozvoji alternativních pohonů v nákladní dopravě podle mého názoru brání současné technologie, ať už skladování vodíku, LNG nebo elektrické energie. Energie takto uložená zabírá značné rozměry a snižuje užitečnou hmotnost vozidel. Další problém je v nedostatečném pokrytí Evropy čerpacími nebo dokovacími stanicemi a samotná doba doplňování energie, která je několikanásobně delší, nebo náročnější na obsluhu, než je tomu nyní u nafty. To by s sebou přinášelo prostoje, a tím i potřebu více vozidel na silnici.

Jako dopravce mě mrzí, že cena vozidel s alternativním pohonem výrazně překračuje ceny tradičních tahačů. Nikdo také neví, jaká bude životnost těchto technologických celků a jaká bude re-prodejní hodnota ojetého vozidla. Pozitivem jsou nižší provozní náklady a někde jsou úlevy na mýtném nebo silniční dani.

Celé je to pak takový poloprůhledný koktejl nákladů, předpokládaných úspor a proměnných benefitů, které se v průběhu času budou měnit, takže motivace ze strany ekonomické je minimální.

Požadavky zákazníků se různí, někteří si potrpí na kvalitu a ekologii a jiní preferují low-cost přepravní služby. Naší filozofií je již dvacet let poskytovat přepravní služby nejekologičtější technikou, která je pro daný charakter přeprav nejvhodnější. A je laboratorně prokázané, že když vozidlo s tradičním motorem EURO 6 projelo smogem zamořeným městem v Německu, vypouštělo z výfuku čistější vzduch než nasávalo.

Je nezbytné, aby technologie dále pokročily, je nezbytné, aby se výrazně zvýšila podpora infrastruktury a došlo ke snížení cen ekologičtější dopravní techniky od jednotlivých států. V dnešní podobě to dává smysl spíš jen u městské a příměstské dopravy.